Některé letecké společnosti zakazují powerbanky na palubě. Ověř si pravidla před odletem

Nepříjemné překvapení pro mnoho cestujících

Spousta cestujících to zjistí až ve chvíli, kdy je to nejméně vhod – zpravidla při dlouhém letu. Přední evropské aerolinie zavádějí přísnější pravidla, která se týkají nejen samotné přepravy externích baterií, ale i jejich používání přímo na palubě.

Změny mají jasný důvod: rostoucí bezpečnostní obavy spojené s řadou znepokojivých incidentů, při nichž se akumulátory přehřály. Pro pasažéry zvyklé dobíjet telefon nebo tablet z vlastní powerbanky to představuje citelné omezení.

Odborníci na leteckou bezpečnost dlouhodobě upozorňují, že lithium-iontové baterie jsou v uzavřeném prostoru kabiny potenciálně nebezpečné. Každý rok se evidují desítky případů přehřívání elektroniky, a proto přepravci přistupují k preventivním opatřením.

Powerbank na palubě? Ve skupině Lufthansa platí zákaz nabíjení

Skupina Lufthansa – která zahrnuje Lufthansu, Swiss, Austrian Airlines, Eurowings, Edelweiss Air a Brussels Airlines – zavedla jednotná a výrazně přísnější pravidla. Klíčová změna se týká přímo používání externích baterií za letu.

Na všech letech provozovaných pod hlavičkou skupiny Lufthansa je nyní zakázáno powerbankу používat k dobíjení jakéhokoli zařízení. Ještě donedávna mohl cestující připojit telefon nebo tablet ke své powerbance, pokud ležela stabilně na stolečku a měl ji pod dohledem.

Nabíjení powerbanky ze sedačkové zásuvky bylo zakázáno již od května 2025. Nová pravidla jdou ale ještě dál a zakazují jakékoli aktivní využívání externí baterie po dobu celého letu. Praktický důsledek? I na trase Praha–Frankfurt–New York si telefon z powerbanky nedobijete.

Proč aerolinie zpřísňují pravidla pro přepravu externích baterií

Za všemi omezeními stojí především lithium-iontové články a rizika s nimi spojená. Powerbanky – zvláště levné, staré nebo mechanicky poškozené – mohou podlehnout takzvanému tepelnému úniku, tedy prudkému přehřátí, které vede k dýmení, a v krajním případě i k požáru.

Rok 2025 přinesl hned několik medializovaných incidentů. Jeden z nejzávažnějších se odehrál v Jižní Koreji, kde přehřátá powerbank způsobila požár stojícího Airbusu A321. Pokud by k podobné situaci došlo ve vzduchu, následky by mohly být katastrofální.

Každá lithiová baterie na palubě představuje potenciální zdroj požáru, který lze v kabině letadla jen obtížně rychle zvládnout. Specialisté na leteckou bezpečnost zdůrazňují, že v desetikilometrové výšce jsou možnosti hasičského zásahu krajně omezené.

  • Přehřátá powerbank může během několika sekund dosáhnout teploty přesahující 500 stupňů Celsia
  • Levné baterie z asijských tržišť mnohdy postrádají kvalitní tepelnou ochranu
  • Poškozená nebo promáčknutá obudova powerbanky je varováním před vážným nebezpečím
  • Starší modely bez certifikace CE nebo jiných bezpečnostních značení představují zvýšené riziko
  • Tepelný únik lithiové baterie nelze uhasit běžnými hasicími přístroji
  • V kabinách letounů Boeing 787 nebo Airbus A350 je k dispozici speciální nehořlavý materiál určený k izolaci hořících baterií

Proč powerbanku nelze uložit do odbaveného zavazadla

Omezení se netýkají jen používání, ale i samotného místa přepravy. Powerbank v odbaveném kufru je dávno absolutní tabu. Pokud by v zavazadlovém prostoru došlo k přehřátí, nikdo by to včas nezpozoroval – a přístup do nákladního prostoru za letu je velmi komplikovaný.

Právě proto aerolinie povolují přepravu externích baterií výhradně v příručním zavazadle. Skupina Lufthansa navíc přidala nový požadavek: baterie musí zůstat přímo u cestujícího, ne schovaná v batohu na poličce nad hlavou.

Bezpečnostní experti vysvětlují, že viditelnost powerbanky je zásadní pro rychlou reakci. Jakmile baterie začne kouřit, musí být posádka i cestující schopni okamžitě jednat. V nákladním prostoru Boeingu 737 nebo Airbusu A320 by takový incident mohl zůstat nepovšimnut až do přistání.

Powerbank u sebe – ale bez kabelu

Nová pravidla jsou jednoznačná: externí baterii smíte mít u sebe v kabině, ale nesmíte k ní připojovat telefon, tablet, notebook ani žádné jiné zařízení. Rovněž ji nelze dobíjet ze sedačkové zásuvky ani jiného palubního zdroje.

Zakázáno je také ukládání powerbanky hluboko do schránky nad hlavou nebo do zavazadla mimo váš dohled. Baterie by měla být v tašce pod sedadlem, v kapse bundy nebo přímo po ruce – abyste mohli okamžitě reagovat v případě, že se obal začne zahřívat nebo uvolňovat kouř.

Většina letadel skupiny Lufthansa je vybavena USB porty nebo zásuvkami 230 V přímo v sedadlech. iPhone 15, Samsung Galaxy S24 nebo Dell XPS 13 lze tedy dobíjet z palubních zdrojů bez jakýchkoli problémů – jen ne prostřednictvím vlastní powerbanky.

Kapacitní limity baterií ve skupině Lufthansa

Vedle zákazu používání platí také konkrétní výkonnostní limity. Skupina Lufthansa se drží standardů blízkých mezinárodním směrnicím. Běžné powerbanky pro smartphony s kapacitou 20 000 až 30 000 mAh se pohybují zpravidla do hranice 100 Wh.

Výkonnější zásobníky energie určené pro notebooky, fotoaparáty nebo drony však tento limit mohou snadno překročit. Anker PowerCore 26800 s napětím 3,7 V má přibližně 99 Wh a do limitu se vejde. Naproti tomu RAVPower 32000 mAh může dosahovat až 118 Wh a vyžaduje předchozí souhlas přepravce.

Baterie do 100 Wh lze převážet bez omezení. Kapacita od 100 do 160 Wh obvykle vyžaduje souhlas aerolinie. Vše nad 160 Wh je na palubě zakázáno. Pokud si kapacitou své powerbanky nejste jisti, ověřte si výpočet ještě před odletem – ideálně doma, ne teprve na letišti.

Nejen Lufthansa: jak reagují ostatní aerolinie a státy

Cestující létající s Air France nejsou nová omezení překvapeni. Francouzský přepravce podobná pravidla zavedl dříve – powerbank na palubu vzít lze, ale kabel musí zůstat v tašce. British Airways zatím srovnatelné restrikce nepřijala, situaci však pečlivě sleduje.

Ještě přísnější přístup panuje v Číně. Tamní letištní obsluha velmi důkladně kontroluje powerbanky při bezpečnostní kontrole již několik let. Starý nebo poškozený přístroj bez čitelného údaje o kapacitě může znamenat zamítnutí nástupu na palubu.

Od léta 2023 musí mít externí baterie certifikaci CCC – tedy China Compulsory Certification. Chybí-li tento symbol, zařízení může skončit v odpadkovém koši u bezpečnostní brány. Platí to i pro tranzit přes letiště v Pekingu, Šanghaji nebo Guangzhou.

  • Bezpečnostní kontrola na pekingském letišti trvá průměrně o pět minut déle kvůli důkladné prohlídce elektroniky
  • Qatar Airways povoluje powerbanky do 100 Wh bez omezení, zakazuje však jejich používání při startu a přistání
  • Emirates vyžaduje předem nahlásit všechny baterie nad 100 Wh
  • Ryanair a Wizz Air zatím používání powerbank na palubě neomezují, regulují pouze jejich přepravu v příručním zavazadle
  • Singapore Airlines má vlastní seznam schválených značek powerbank
  • Turkish Airlines ověřuje kapacitu baterie speciálním skenerem při check-inu
  • United Airlines doporučuje powerbanky po celou dobu letu vypínat
  • KLM spolupracuje s výrobci elektroniky na vývoji bezpečnějších typů baterií

Co tato pravidla znamenají pro cestujícího z Česka

Pro Čechy létající přes uzlová letiště v Německu, Rakousku, Švýcarsku nebo Belgii se mění zažitý komfort. Při přestupním letu přes Frankfurt, Vídeň nebo Curych si telefon z powerbanky prostě nedobijete – i kdyby ukazoval pouhých pět procent baterie.

Před každou cestou se proto vyplatí zkontrolovat pravidla přepravy baterií na stránkách konkrétní aerolinie a zjistit, zda jsou v letadle k dispozici USB porty nebo zásuvky 230 V. Na delší lety se osvědčí vypnout nepotřebné aplikace a aktivovat úsporný režim telefonu.

Užitečné je také vzít papírové kopie klíčových dokumentů – například potvrzení hotelové rezervace – pro případ, že se telefon vybije. Na trase Praha–Frankfurt–Los Angeles s celkovou délkou přes třináct hodin může smartphone bez externího dobíjení lehce vydechnout naposledy.

Jak si sám ověřit kapacitu powerbanky

Na obalu zpravidla najdete údaj v mAh a ve voltech. Kapacitu ve watthodinách snadno spočítáte: hodnotu mAh vydělte tisícem a vynásobte napětím v V. Výsledek je přibližný, ale pro orientaci naprosto dostačující.

Příklad: powerbank s kapacitou 20 000 mAh a napětím 3,7 V má přibližně 74 Wh – tedy bezpečně pod limitem 100 Wh. Pokud je popis na obalu nečitelný a kapacitu nelze zjistit, letištní personál může přepravu takového zařízení odmítnout, zejména na letech do Číny nebo přes ni.

Výrobci jako Xiaomi, Samsung nebo Baseus kapacitu v mAh i Wh uvádějí obvykle přímo na štítku. Pokud vlastníte powerbank méně známé značky bez certifikačních symbolů – například Romoss nebo Aukey – může nastat problém již při odbavení na letišti Leoše Janáčka v Ostravě nebo na Brno-Tuřanech.

Bezpečnost versus pohodlí: co nás čeká dál

Směřování leteckého průmyslu je zřejmé: méně rizikových baterií v kabině a přísnější kontrola nad tím, co cestující na palubu přináší. Evropské aerolinie se inspirují asijskými postupy a část přepravců nadále analyzuje vlastní pravidla v návaznosti na drobné incidenty s přehříváním elektroniky.

Lze očekávat, že další aerolinie zavedou podobné zákazy a letištní bezpečnostní kontroly se budou důkladněji zaměřovat nejen na notebooky a elektronické cigarety, ale právě na externí baterie. Pro cestovatele to znamená nutnost lepšího plánování: volit zařízení s výkonnější vestavěnou baterií, stahovat filmy offline ještě doma a počítat s tím, že část letu stráví bez telefonu v ruce.

Stojí za připomenutí, že pravidla se liší stát od státu i přepravce od přepravce. Co projde na evropském letu, nemusí stačit při odletu do Asie. Udržovaná, značková powerbank s čitelným označením kapacity a certifikačními symboly kontrolou zpravidla projde bez problémů. Levný, poškrábaný přístroj pochybného původu naopak může skončit v koši u bezpečnostní brány. Před cestou z Prahy do Singapuru nebo Tokia se proto vždy vyplatí ověřit aktuální požadavky dané aerolinie a připravit se na to, že za letu budete odkázáni výhradně na palubní zdroje napájení.

Author

  • Dana Makrlíková je jednou z nejoblíbenějších českých mediálních tváří v oblasti praktických rad pro dům a zahradu. Ve své práci mistrně kombinuje profesionální novinářský přístup s hlubokými odbornými znalostmi zahradnictví. Dlouhá léta působila jako moderátorka zpráv na předních televizních stanicích jako Prima nebo Nova. Její vášeň pro přírodu ji však dovedla k rozhodnutí získat druhé vzdělání v oboru zahradní a krajinné architektury, čímž svou vášeň proměnila v plnohodnotnou profesi.

    Dnes je autorkou a tváří populárních televizních pořadů, jako jsou Mistři zahrad nebo Polopatě. Kromě televizní tvorby vede svou vlastní společnost Zahrady od Dany, která se specializuje na projektování a realizaci soukromých zahrad na klíč. Dana je známá především svými praktickými radami „pro obyčejné lidi“ – radí, jak vybrat rostliny, které rostou téměř samy, sdílí osvědčené triky pro péči o pokojovky a přináší sezónní tipy na prořezávání či dekorace. Její rady jsou vždy srozumitelné, praktické a snadno použitelné pro každého nadšence.


Přejít nahoru