Když se setkají dva nejmocnější autokraté světa
Politické otřesy, které následují po takovém setkání, sleduje celý svět se zatajený dechem. Nedávný diplomatický summit v Asii právě skončil vydáním rozsáhlého prohlášení namířeného přímo proti západnímu vedení.
Tato pozornost vzbuzující aliance rozhodně neztrácí čas tím, aby dala jasně najevo své stížnosti.
Washington v hledáčku
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se nedávno setkali ve Velkém sále lidu v Pekingu, kde podepsali obsáhlou společnou deklaraci. Místem setkání byl tentýž sál, v němž Si minulý týden přijal amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Nový dokument obsahuje ostrou kritiku americké zahraniční politiky a míří přímo na Trumpovu strategii. Deklarace obviňuje Washington z destabilizace globální bezpečnosti a z prosazování „hegemonického“ světového řádu.
Během jednání oba lídři vyzdvihli svou hlubokou strategickou sounáležitost. Si přitom prohlásil, že svět čelí „složité a nestabilní situaci“, v níž se na světové scéně stále výrazněji prosazuje „trend unilaterálního hegemonismu“.
Zákon džungle
Aby oba státy posílily svůj odpor vůči západnímu vlivu, oficiálně prodloužily svůj smlouvu o přátelství z roku 2001. Společné prohlášení delegací konstatovalo, že „pokusy několika zemí jednostranně řídit světové záležitosti selhaly“, přičemž globální situace se stává stále složitější a hrozí návrat k „zákonu džungle“.
Jedním z nejvýznamnějších sporných bodů je americký plán protiraketového štítu Golden Dome. Moskva i Peking se tomuto projektu důrazně brání a tvrdí, že představuje „zřejmou hrozbu pro strategickou stabilitu“, protože narušuje vojenskou rovnováhu.
Deklarace rovněž kritizovala nedávné americké a izraelské vojenské útoky. Dokument konstatoval, že „tyto nezákonné akce podkopávají stabilitu Blízkého východu“, a zároveň vyzval k okamžitému obnovení diplomatických jednání ohledně Íránu.
Přísné varování světu
Dokument dále obvinil Washington z nezodpovědné politiky kontroly zbrojení po vypršení platnosti smlouvy New START. Oba lídři vyjádřili hluboké znepokojení nad americkými plány na rozmístění raket středního a krátkého dosahu.
Kromě vojenských otázek aliance rozšířila svou defenzivní rétoriku i na Latinskou Ameriku. Deklarace stanovila, že obě země „odmítají zasahování vnějších sil do vnitřních záležitostí latinskoamerických a karibských zemí pod jakoukoli záminkou“.
Zatímco Peking oficiálně deklaruje neutralitu v otázce Ukrajiny, ekonomické vazby s Moskvou jsou silnější než kdykoli předtím. Putin při této příležitosti zdůraznil roli Ruska jako klíčového dodavatele energie — přičemž Čína je hlavním odběratelem jeho ropy a zemního plynu.
