Co přinesly nejnovější evropské testy jahod
Jahody vystavené v obchodech lákají svou barvou a vůní. Jenže výsledky testů provedených v několika evropských zemích odhalují znepokojivou skutečnost — v mnohých baleních se ukrývá celý koktejl chemických přípravků.
Sanitární kontroly opakovaně prokazují přítomnost směsí různých pesticidů v jahodách prodávaných v supermarketech. Odborníci se přitom zaměřují zejména na ovoce z jedné jihoevropské země, která už dlouhá léta ovládá evropský trh s touto oblíbenou plodinou.
Na jaře 2023 nechal německý spotřebitelský magazín Öko Test otestovat 14 balení jahod z populárních obchodních řetězců. Výsledky byly znepokojivé: v osmi z nich se objevilo velké množství zbytků přípravků na ochranu rostlin, včetně látek, jejichž použití je v Evropské unii již zakázáno.
V analyzovaných vzorcích se vyskytla celá řada chemických sloučenin. Některé z nich jsou nebezpečné pro opylovací hmyz, jiné vzbuzují obavy u onkologů. V nejvíce kontaminovaných vzorcích bylo najednou přítomno až čtyři různé látky.
Které chemické látky se v jahodách nejčastěji objevují
Testy opakovaně odhalují konkrétní skupinu přípravků. Jejich přítomnost sice nepřekračuje povolené limity pro jednotlivé látky, kombinovaný efekt však odborníky znepokojuje.
- ethirimol – fungicid považovaný za toxický pro včely
- cyflumetofen – prostředek proti roztočům škodlivý pro biodiverzitu
- bupirymat – látka podezřelá z karcinogenního působení
- flonicamid – insekticid ovlivňující nervový systém opylovačů
- azoxystrobin – fungicid s dlouhodobými rezidui přetrvávajícími v půdě
- fludioxonil – látka používaná i po sklizni za účelem prodloužení trvanlivosti
Nejvíce kontaminovaných balení pocházelo ze Španělska, které zásobuje Evropu časnými jahodami z fóliových tunelů. Právě toto ovoce vychází v testech nejhůře, a to opakovaně po několik let za sebou.
Proč španělské jahody obsahují více pesticidů než ostatní
Odpověď leží především v rozsahu a způsobu pěstování. Španělsko patří k největším producentům jahod na celém kontinentu. V regionu Huelva, který sousedí s národním parkem Doñana, se rozkládají obrovské plochy skleníků a fóliových tunelů — a jahody tam rostou prakticky po celý rok.
Takto intenzivní model produkce má své přímé důsledky. Husté výsadby podporují šíření houbových chorob. Vyšší teploty a vlhkost uvnitř fólií navíc zvyšují tlak škůdců. Pěstitelé přitom cílí na maximální výnosy v co nejkratším čase, ideálně v brzkém jaru, kdy jsou ceny nejvyšší.
V takových podmínkách zemědělci kombinují fungicidy, insekticidy a akaricidy současně. Každý z přípravků je sice samostatně povolen, jejich souběžné použití však vede k přítomnosti několika látek najednou na jednom kousku ovoce.
Nemalou roli hrají také ekonomické tlaky. Španělští pěstitelé čelí tvrdým požadavkům obchodních řetězců, které trvají na velkých objemech za nízké ceny. Tato situace je téměř nutí k maximalizaci produkce za každou cenu.
Ani ekologické jahody nejsou vždy zcela bez chemie
Překvapivě ani jahody z ekologického zemědělství nevycházejí vždy čistě. V jednom z testovaných balení označených bio certifikátem se objevily stopy spinosadu — přípravku sice povoleného v ekologickém zemědělství, avšak jen za přísně vymezených podmínek, přičemž je znám svou toxicitou vůči části opylovacího hmyzu.
Rozsáhlý výzkum proběhl také ve Velké Británii. Vědci z Univerzity v Exeteru analyzovali přes 3 300 vzorků jahod dostupných na tamním trhu. V plných 95 procentech z nich odhalili látky ze skupiny PFAS, lidově zvané „věčné chemikálie“, protože z prostředí mizí jen velmi pomalu.
Španělské jahody prodávané v britských supermarketech přitom vykazovaly vyšší hladiny látek z rodiny PFAS než ovoce z jiných zemí. Výzkumníci zaznamenali i přítomnost bisfenolu A a dalších endokrinních disruptorů, které mohou narušovat hormonální rovnováhu organismu.
Francouzská data hovoří podobným jazykem: přibližně 80 procent testovaných vzorků konvenčně pěstovaného ovoce obsahovalo alespoň jeden zbytek přípravku na ochranu rostlin. Francouzská agentura pro bezpečnost potravin ANSES přitom upozorňuje zejména na kumulativní efekt těchto látek.
Jak si vedou jahody z různých zemí v porovnání
Srovnání balení z různých států ukazují zajímavé rozdíly. Francouzské jahody mají v průměru přibližně o 60 procent méně zbytků pesticidů než španělské. To jednoznačně naznačuje, že způsob pěstování a intenzita používání chemie ve Španělsku jsou výrazně vyšší.
Polské jahody sklízené v hlavní sezóně, tedy od konce května do počátku července, vycházejí v testech podstatně lépe. Česká státní zemědělská a potravinářská inspekce při kontrolách tuzemského ovoce nacházela problémy jen výjimečně — důvodem je kratší sezóna a menší tlak na mimosezonní produkci.
Němečtí producenti v posledních letech přecházejí na integrovanou ochranu rostlin, která kombinuje chemické přípravky s biologickými metodami. Výsledkem je nižší zátěž pesticidy při zachování dostatečných výnosů. Obdobně si vedou i holandské jahody, jejichž pěstitelé investují do moderních ochranných technologií.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin EFSA data z posledních pěti let jednoznačně ukazují, že jahody ze středomořských oblastí sklízené mimo hlavní sezónu patří k nejrizikovějším položkám v evropském potravinovém košíku.
Jak omezit množství pesticidů na vlastním talíři
Úplně se vyhnout zbytkovým pesticidům je v dnešní době prakticky nemožné. Jejich celkové množství v každodenní stravě však lze výrazně snížit. Prvním a nejjednodušším krokem je pečlivé čtení etiket — pokud to jde, vyplatí se španělské jahodě vyskytující se v obchodech velmi brzy v sezóně raději vyhnout.
Bezpečnější volbou je ovoce místního původu zakoupené v hlavní sezóně. Jahody od tuzemských pěstitelů sklízené v červnu prokazatelně obsahují méně pesticidů než dovážené ovoce z března nebo dubna. Odborníci na výživu doporučují preferovat krátké dodavatelské řetězce.
- Sázejte na místní jahody z konce května, června a začátku července
- Využívejte krátké prodejní cesty — tržnice, zemědělská družstva, farmáře z okolí
- Pokud to rozpočet dovolí, volte ekologicky pěstované ovoce, zvláště pro děti a těhotné ženy
- Nekupujte jahody příliš brzy na jaře — v tom období trh zaplavuje téměř výhradně intenzivně pěstované ovoce z fóliových tunelů
- Ptejte se prodejců na původ a způsob pěstování
- V supermarketech vždy kontrolujte štítek se zemí původu
Volba původu a správného termínu nákupu má zásadní vliv na celkovou kvalitu jahod. Čerstvé ovoce z regionu v pravý čas obsahuje navíc více vitamínů a výrazněji chutná než jahody transportované přes půl Evropy.
Správné mytí jahod doma — na čem záleží
Jahody jíme celé i se slupkou, kterou nelze sloupnout. Způsob jejich mytí proto hraje větší roli, než si mnozí myslí. Výzkumy potvrzují, že důkladné oplachování pod tekoucí vodou dokáže snížit množství látek přítomných na povrchu plodů.
Praktický postup je jednoduchý: jahody vložte do cedníku a po dobu několika desítek sekund je oplachujte pod chladným proudem vody z kohoutku. Ovoce přitom jemně třete rukou nebo měkkým kuchyňským kartáčkem. Stopky odstraňujte až po umytí — dříve odstraněné stopky umožňují vodě pronikat hluboko do plodu.
Domácí koupele ve vodě s octem, jedlou sodou nebo solí nemají jednoznačně prokázanou účinnost při odstraňování pesticidů. Navíc mohou být problematické z jiného důvodu: mění chuť jahod, zanechávají vlastní zbytky nebo narušují jejich jemnou strukturu. Lékaři proto doporučují jednoduše důkladné omytí čistou tekoucí vodou.
Někteří odborníci zmiňují využití ultrazvukových čističek, které mechanicky uvolňují nečistoty i chemické látky z povrchu. Jde však o metodu dostupnou zatím jen pro spotřebitele s příslušným vybavením a rozhodně není běžným standardem.
Je skutečně třeba se obávat jahod z obchodů?
Mnoho lidí si po přečtení podobných zpráv logicky klade otázku, zda se jahodám z velkých supermarketů raději úplně vyhnout. Systém kontroly potravin v Evropské unii stanovuje maximální přípustné hladiny zbytků pesticidů a producenti jsou povinni je dodržovat.
Problém však spočívá v tom, že tyto normy se vztahují na jednotlivé látky zvlášť, nikoli na jejich součet vyskytující se společně. Hodnocení skutečného rizika proto není jednoduché. Dávky zjišťované ve výzkumech obvykle leží pod prahy považovanými za nebezpečné, ale není zcela jasné, jak organismus — zejména ten dětský — reaguje na dlouholeté každodenní vystavení směsi různých látek.
Z tohoto důvodu řada odborníků na výživu a veřejné zdraví prosazuje princip snižování expozice tam, kde je to reálně možné. Nejde o strach z každého kousku ovoce, ale o vědomé omezení zbytečné chemické zátěže. Toxikologové přitom upozorňují, že kumulativní účinek pesticidů se projevuje spíše dlouhodobě než okamžitě.
V praxi záleží také na frekvenci konzumace. Pro toho, kdo si jahody dopřeje jen příležitostně několikrát do roka, je zdravotní riziko podstatně nižší než pro někoho, kdo po nich sahá denně po celé jaro a léto. Míra opatrnosti by měla odpovídat skutečné četnosti konzumace.
Jak chytře plánovat nákupy ovoce s ohledem na pesticidy
U produktů, které se pravidelně umísťují na předních příčkách žebříčků nejvíce zatížených pesticidy, se vyšší nároky při výběru skutečně vyplatí. Mezi tyto produkty patří vedle jahod také hrozny a salátové listy. Pro tuto skupinu platí několik jednoduchých pravidel.
Kupujte méně, ale z kvalitnějšího zdroje. Hledejte české odrůdy v sezóně. Pokud je to možné, vybírejte ekologické ovoce nebo od farmářů, kteří chemii vědomě omezují. Věnujte pozornost etiketám a zemi původu — zvláště tehdy, když se jahody v obchodech objevují neobvykle brzy. Tyto zdánlivě drobné kroky mohou celkovou pesticidovou zátěž organismu výrazně snížit.
Důležité je mít na paměti, že samotná přítomnost zbytků pesticidů jahody zcela neznehodnocuje. Jsou stále výborným zdrojem vitamínu C, vlákniny a antioxidantů. Umění spočívá v tom čerpat z tohoto ovoce maximum zdravotních benefitů a zároveň vědomě omezovat jeho nejproblematičtější zdroje — v tomto případě zejména časné, intenzivně produkované jahody z jižní Evropy.
Nutriční terapeutka Markéta Svobodová z Ústavu výživy v Praze doporučuje jahody do jídelníčku zařadit, ale s rozumem. Podle ní má smysl kombinovat různé druhy ovoce a nespoléhat celý rok jen na jeden typ. Pestrá strava sama o sobě automaticky snižuje expozici jakékoli jednotlivé chemické látce.
Má tedy smysl vzdát se jahod mimo hlavní sezónu a počkat si na tu domácí? Z pohledu pesticidové zátěže odpověď zní jasně — ano.
