Opláchnout jahody pod kohoutkem nestačí? Nutriční odborníci nesouhlasí

Rychlé opláchnutí pod kohoutkem? Na pesticidy to nestačí

Zdá se to jako normální hygiena – jahody před snězením propláchnout pod tekoucí vodou. Jenže výzkumy opakovaně ukazují, že tímto způsobem zmizí jen zlomek chemických reziduí usazených na povrchu plodů.

Jahody patří k nejoblíbenějšímu letnímu ovoci. Zároveň se ale pravidelně umísťují na předních příčkách žebříčků ovoce nejvíce zatíženého pesticidy. Analýzy organizací sledujících bezpečnost potravin potvrzují, že jde o jeden z nejintenzivněji postřikovaných druhů, které se dostávají do běžných nákupních košíků.

Nemusíte však panikařit. Stačí znát pár základních faktů o tom, jak reziduální látky fungují a proč voda z kohoutku nestačí. Vědci zabývající se potravinářskou chemií několik let testují domácí metody čištění ovoce – a výsledky některých z nich jsou překvapivě dobré.

Metoda, o které se tu budeme bavit, využívá jedinou levnou surovinu: jedlou sodu. Nepotřebujete žádné speciální vybavení – stačí miska, voda a patnáct minut. Rozdíl mezi opláchnutím pod kohoutkem a tímto postupem může znamenat odstranění pouhých deseti procent reziduí oproti až devadesáti procentům.

Proč se jahody tak často objevují na seznamech nejzatíženějšího ovoce

Jahody obsazují čelní místa v žebříčcích pesticidové zátěže ovoce zcela pravidelně. Rozbory amerického ministerstva zemědělství prokázaly, že téměř všechny testované vzorky jahod z konvenčního pěstování obsahovaly přinejmenším jeden druh pesticidních reziduí. V mnoha případech se ve vzorku současně vyskytovalo několik až více než deset různých látek – celkem bylo detekováno několik desítek chemických sloučenin používaných při ochraně plantáží.

Pěstitelé sahají především po fungicidech a insekticidech, které chrání úrodu před plísněmi, škůdci a chorobami. Z jejich pohledu jde o nutnost. Z pohledu spotřebitele je to ale jasný signál, že rychlé omytí pod kohoutkem rozhodně nestačí.

Navíc má jahoda velmi jemnou slupku s nepravidelným povrchem plným drobných prohlubní a výběžků kolem semínek. Tato mikroskopická členitost vytváří ideální úkryty pro usazování postřikových látek. A moderní přípravky na ochranu rostlin jsou záměrně formulovány tak, aby odolávaly dešti – jinak by ztratily účinnost hned po prvním lijáku. Právě proto se ze slupky jen tak neodstraní.

Co se skutečně děje při krátkém oplachování pod tekoucí vodou

Proud studené vody z kohoutku spolehlivě odstraní viditelné nečistoty – písek, hlínu a část mikroorganismů. S pesticidy si ale poradí mnohem hůř. Univerzitní studie opakovaně ukazují, že krátké opláchnutí eliminuje průměrně jen deset až dvacet procent reziduí, a to převážně těch, která jsou snadno rozpustná ve vodě. Zbytek zůstává pevně usazený na povrchu nebo skrytý v prohlubních mezi semínky.

Moderní pesticidy se totiž vyvíjejí tak, aby vydržely déšť. Mnohé z nich mají částečně lipofilní charakter, tedy tíhnou k tukům, a silně přilínají ke slupce plodu. Pro pěstitele je to výhoda – postřik působí déle. Pro konzumenty to ale znamená, že běžná voda se s takovou vrstvou téměř nedokáže účinně vypořádat.

Dalším rozšířeným, ale chybným návykem je odtrhávání zelených stopek ještě před vložením jahod do vody. Tím se situace jen zhoršuje. Odstraníte-li stopky před mytím, otevřete cestu do vnitřku plodu – a kontaminovaná voda spolu s bakteriemi a zbytky chemikálií může snáze pronikat do dužniny.

  • Jahody myjte vždy celé, se stopkami pevně připevněnými na plodu.
  • Zelenou část odstraňte nožem nebo prsty až po osušení.
  • Nikdy nepoužívejte prostředky na mytí nádobí ani jiné čisticí přípravky.
  • Jahody nemyjte dlouho dopředu – ideálně těsně před konzumací nebo zpracováním.
  • K sušení nepoužívejte znečištěné kuchyňské utěrky, které mohou přenášet bakterie z jiných povrchů.

Jak roztok jedlé sody dokáže odstranit většinu pesticidů z jahod

Vědci v posledních letech systematicky porovnávali různé domácí metody mytí ovoce. Na přední místa se dostala metoda, kterou mnozí lidé znají, ale u jahod ji takřka nikdo nepoužívá – koupel v roztoku jedlé sody. Voda s přídavkem sody má lehce zásaditý charakter a v takovém prostředí část pesticidů na povrchu plodu podléhá částečnému rozkladu. Vazby mezi molekulami chemikálií a slupkou se uvolňují a roztok doslova pomáhá „odlepit“ vrstvu nečistot od ovoce – aniž by při správné koncentraci a době namáčení poškodil strukturu plodu.

V jednom z experimentů prováděných na jablkách zmizelo po několika minutách namočení ve vodě se sodou až přibližně devadesát procent reziduí z povrchu. U jahod je efekt rovněž výrazně lepší než při pouhém oplachování pod kohoutkem. Zásadní je dodržet správné poměry i čas – příliš krátké namáčení nepřinese výrazný efekt, příliš dlouhé může narušit konzistenci plodů.

Postup je jednoduchý: do velké mísy nalijte litr vlažné vody a rozmíchejte v ní jednu lžíci jedlé sody. Vložte celé jahody se stopkami a nechte je v roztoku patnáct minut. Mezitím můžete klidně šlehat smetanu, krájet piškot nebo připravovat jiné ingredience. Po uplynutí doby jahody několikrát propláchněte čistou vodou z kohoutku, aby zmizely zbytky sody. Nakonec plody osušte čistou papírovou utěrkou a teprve potom odstraňte zelené stopky.

Proč ocet, sůl ani horká voda nedosahují výsledků srovnatelných se sodou

V domácích radách se vedle sody objevují i jiné tipy – ocet, sůl nebo samotná voda. Srovnávací výzkumy ale ukazují, že výsledky se výrazně liší. Voda s octem v poměru jedna část octu na pět částí vody dokáže odstranit přibližně šedesát až sedmdesát procent reziduí a dobře si poradí i s částí mikroorganismů. Nevýhodou je, že při delším namáčení může lehce změnit chuť plodů.

Teplá osolená voda dosahuje slabších výsledků – redukce se obvykle pohybuje mezi čtyřiceti a šedesáti procenty. Tato metoda se hodí spíše pro zeleninu s pevnější slupkou, jako jsou okurky nebo rajčata. Samotná voda z kohoutku eliminuje jen malý zlomek nečistot, a to převážně ty nejvolněji navázané na povrch.

V jednom bodě jsou vědci zajedno: saponáty na nádobí ani koupelnové čisticí přípravky do mytí potravin rozhodně nepatří. Zanechávají na povrchu ovoce vlastní chemické látky a mohou zdraví poškodit více než rezidua, proti nimž mají bojovat. Ani speciální mycí prostředky určené pro ovoce a zeleninu nepřinášejí v praxi výrazně lepší výsledky než jedlá soda – přitom jsou podstatně dražší.

Platí tato pravidla i pro jahody z ekologického zemědělství?

Mnoho lidí předpokládá, že bio ovoce nepotřebuje žádné zvláštní ošetření před konzumací. Jde však o mylný pocit bezpečí. I v ekologickém zemědělství se používají přípravky na ochranu rostlin – jen jiného druhu. Stále jde o aktivní látky působící na houby nebo hmyz. Navíc hrozí takzvaná nepřímá kontaminace: vítr může přenést drobná množství pesticidů ze sousedních konvenčních polí a dešťová voda splachuje zbytky postřiků z okolních pěstebních ploch.

Proto i jahody označené jako bio stojí za to vložit do mísy s roztokem sody, nikoli jen rychle opláchnout. Organické látky používané v biozemědělství, například měďnaté přípravky nebo síra, také nezmizí pouhým krátkým opláchnutím pod kohoutkem. Nejrozumnější postup je tedy stejný jako u konvenčního ovoce – koupel v roztoku sody, krátká sprcha pod kohoutkem a pečlivé osušení.

Zároveň je důležité mít realistická očekávání: ani nejlepší domácí metoda neodstraní stoprocentně všechny látky, které se na plody dostaly během pěstování. Koupel v roztoku jedlé sody jejich množství výrazně snižuje a v kombinaci s výběrem ovoce od menších pěstitelů, nákupem v době sezony a pestrou stravou poskytuje mnohem lepší ochranu než samotné ujišťování z etikety.

Jak si vytvořit rutinu, která zabere minimum času a ochrání vaše zdraví

Na první pohled to může znít jako spousta práce. V praxi ale celý postup snadno zapadne do běžné přípravy jídla. Hned po přinesení jahod domů připravte mísu s roztokem sody a plody do ní vložte. Patnáct minut, po které se namáčejí, můžete věnovat čemukoliv jinému – přípravě těsta, šlehání smetany nebo vaření. Pak stačí rychlé proplachnutí a osušení.

Takto ošetřené jahody jsou vhodné nejen k přímé konzumaci, ale také ke zmrazení nebo přípravě pyré pro děti, kde je omezení kontaktu s chemikáliemi obzvlášť důležité. Pár jednoduchých pravidel dokáže výsledek výrazně zlepšit. Berte mytí jahod nikoli jako otravnou povinnost, ale jako snadný krok, který vám dává větší kontrolu nad tím, co skutečně skončí na vašem talíři.

Author

  • Dana Makrlíková je jednou z nejoblíbenějších českých mediálních tváří v oblasti praktických rad pro dům a zahradu. Ve své práci mistrně kombinuje profesionální novinářský přístup s hlubokými odbornými znalostmi zahradnictví. Dlouhá léta působila jako moderátorka zpráv na předních televizních stanicích jako Prima nebo Nova. Její vášeň pro přírodu ji však dovedla k rozhodnutí získat druhé vzdělání v oboru zahradní a krajinné architektury, čímž svou vášeň proměnila v plnohodnotnou profesi.

    Dnes je autorkou a tváří populárních televizních pořadů, jako jsou Mistři zahrad nebo Polopatě. Kromě televizní tvorby vede svou vlastní společnost Zahrady od Dany, která se specializuje na projektování a realizaci soukromých zahrad na klíč. Dana je známá především svými praktickými radami „pro obyčejné lidi“ – radí, jak vybrat rostliny, které rostou téměř samy, sdílí osvědčené triky pro péči o pokojovky a přináší sezónní tipy na prořezávání či dekorace. Její rady jsou vždy srozumitelné, praktické a snadno použitelné pro každého nadšence.


Přejít nahoru