Evropská studie ukazuje, že běžný lék proti epilepsii dokáže výrazně omezit noční zástavy dechu
Nová klinická data přinášejí povzbudivé zprávy pro miliony lidí trpících obstrukční spánkovou apnoí. Antiepileptický přípravek dostupný v tabletové formě dokázal výrazně snížit počet nočních přerušení dýchání. Pro ty, kdo nedokáží tolerovat CPAP masku, se poprvé otevírá reálná alternativa v podobě jednoduché tablety.
Obstrukční spánková apnoe trápí odhadem až miliardu lidí po celém světě, přičemž spousta z nich o svém problému vůbec netuší. Probouzejí se vyčerpaní, s ranními bolestmi hlavy, nedokážou se soustředit a jejich partneři si stěžují na hlasité chrápání. Standardní léčba pomocí CPAP přístroje je sice účinná, jenže téměř polovina pacientů ji během prvního roku vzdá — masku jim vadí nosit, přístroj je hlučný a sliznice se suší.
Sulthiam: antiepileptikum, které překvapilo svět spánkové medicíny
Přelomové výsledky přinesla evropská klinická studie FLOW. Testovala účinnost sulthiamu — léku dobře známého z neurologie, kde se tradičně používá při léčbě záchvatových onemocnění — u pacientů s umírněnou až těžkou obstrukční spánkovou apnoí.
Do studie bylo zařazeno 298 dospělých pacientů z pěti evropských zemí. Léčba trvala patnáct týdnů a účastníci dostávali různé dávky sulthiamu nebo placebo. Výzkumníci sledovali, zda lék sníží počet zástavových epizod a zlepší noční okysličení krve.
Výsledky byly působivé. Při nejvyšších dávkách sulthiam snížil počet nočních přerušení dechu průměrně o 47 procent a současně zlepšil hladinu kyslíku v krvi během spánku. To je velmi výrazný efekt — žádný dosavadní perorální přípravek nebyl schopen působit přímo na mechanismus apnoe, nikoli pouze na její důsledky.
Autoři studie FLOW zdůrazňují, že tato zjištění otevírají dveře farmakologické léčbě pro pacienty, kteří CPAP masku odmítají nebo ji prostě nedokážou pravidelně používat. V kontextu klinické praxe jde o potenciálně revoluční posun.
Jak sulthiam vlastně funguje?
Sulthiam patří do skupiny inhibitorů karbonátdehydratázy. Jeho klíčovou vlastností je schopnost stabilizovat dechovou kontrolu — tedy to, jak mozek a tělo reagují na kolísání hladin kyslíku a oxidu uhličitého v krvi.
U části pacientů se spánkovou apnoí se vyskytuje takzvaný vysoký loop gain. Jde o stav, kdy systém regulující dýchání reaguje přehnaně prudce. Výsledkem je střídání epizod velmi rychlého hlubokého dýchání s úplnými zástavami. Sulthiam tento systém zklidňuje, takže dýchání v noci probíhá rovnoměrněji a předvídatelněji.
Předchozí menší studie navíc ukázaly, že lék zvyšuje napětí svalů hltanu. Díky tomu se dýchací cesty méně propadají a snižuje se pravděpodobnost jejich uzavření během spánku. Tento dvojí mechanismus účinku z sulthiamu dělá zajímavého kandidáta pro specifickou skupinu pacientů.
Nežádoucí účinky a otázka bezpečnosti
V průběhu studie FLOW se nežádoucí účinky sice vyskytovaly poměrně často, ale ve většině případů byly mírné povahy a ustupovaly samovolně. Nejčastěji si účastníci stěžovali na parestézie — pocit brnění, mravenčení nebo slabých elektrických výbojů v prstech nebo kolem úst.
Mezi dalšími hlášenými projevy se objevovaly:
- přechodné parestézie v končetinách a na rtech
- mírné bolesti hlavy v prvních dnech užívání
- pocit únavy v období adaptace na lék
- sucho v ústech u části pacientů
- vzácně lehké zažívací obtíže
- veškeré příznaky měly převážně přechodný charakter
Je třeba mít na paměti, že se stále jedná o druhou fázi klinického zkoušení. Výzkumníci v této etapě především ověřují rozsah dávkování, mechanismus působení a bezpečnostní profil přípravku. Než se sulthiam dostane do běžných ordinací, čeká ho ještě rozsáhlá třetí fáze s větším počtem pacientů a delším sledováním.
Tableta nefunguje pro každého: jeden mechanismus ze čtyř
Odborníci připomínají důležité omezení: sulthiam cílí pouze na jeden ze čtyř klíčových mechanismů, které se na obstrukční spánkové apnoi podílejí — konkrétně na nestabilní dechovou kontrolu. Onemocnění totiž může pramenit z různých kombinací příčin.
Pokud u konkrétního pacienta dominuje právě nestabilní systém kontroly dýchání, má sulthiam dobrou šanci zabrat. Jestliže je ale hlavním problémem anatomie hltanu nebo nadváha, efekt bude pravděpodobně slabší. V kratších předchozích studiích se například neprokázalo výraznější snížení denní ospalosti ani zlepšení kvality života — přestože počet epizod apnoe prokazatelně klesl.
Lékaři proto zdůrazňují nezbytnost pečlivé diagnostiky před zahájením jakékoli farmakologické léčby. Nestačí jen potvrdit diagnózu — je nutné identifikovat dominantní mechanismus u daného pacienta. Teprve na tomto základě lze zvolit nejvhodnější terapeutický přístup.
Sulthiam není sám: nastupuje éra farmakologie spánku
Sulthiam je jen jedním z několika kandidátů na perorální léčbu obstrukční spánkové apnoe. Různé farmaceutické společnosti intenzivně pracují na dalších molekulách zaměřených na odlišné aspekty tohoto onemocnění.
Společnost Apnimed plánuje podat žádost o registraci americkému úřadu FDA pro přípravek AD109 — kombinaci dvou známých látek, aroxybutyninu a atomoxetinu. Toto duo má zlepšovat nervosvalovou funkci horních cest dýchacích, tedy zvyšovat jejich napětí a odolnost vůči propadání během noci. Cílí tak na jiný mechanismus než sulthiam.
Další projekt, IHL-42X vyvíjený společností Incannex Healthcare, je rovněž postaven na kombinované terapii dvou dobře známých substancí. A od konce roku 2024 je k dispozici ještě jedna novinka: tirzepatid pod názvem Zepbound se stal prvním lékem oficiálně schváleným pro léčbu obstrukční spánkové apnoe u lidí s obezitou — působí nepřímo, prostřednictvím redukce tělesné hmotnosti, která snižuje tlak tkání na dýchací cesty.
Místo jednotného schématu — přístroj s maskou pro všechny — se pomalu formuje precizní přístup, kdy se léčba volí podle konkrétního mechanismu nemoci u každého jednotlivce.
Příznaky, které by neměly uniknout pozornosti
Nové léky jsou slibné, ale základem všeho zůstává včasné rozpoznání nemoci. Mnoho lidí charakteristické příznaky bagatelizuje nebo si je vůbec nespojuje se spánkovou apnoí. Na co si dát pozor:
- hlasité nepravidelné chrápání s viditelnými pauzami v dýchání
- pocit dušení nebo škrcení v noci
- ranní bolesti hlavy a sucho v ústech
- nadměrná denní ospalost, usínání při rozhovoru nebo u televize
- potíže se soustředěním, podrážděnost a zhoršená nálada
- časté noční probouzení s pocitem nedostatku vzduchu
- noční pocení bez zjevné příčiny
- pokles libida a erektilní dysfunkce u mužů
Pokud se u vás nebo vašeho blízkého tyto příznaky objevují, stojí za to navštívit praktického lékaře nebo přímo specialistu na spánkovou medicínu. Standardem diagnostiky je polysomnografické vyšetření nebo zjednodušený domácí test. Bez řádné diagnostiky bude v budoucnu obtížné vybrat správnou farmakologickou terapii odpovídající konkrétnímu typu poruchy.
Nesmí se zapomínat ani na životní styl. Ani sebelepší tableta nevyrovná dopady výrazné obezity, nadměrného alkoholu před spaním nebo kouření. Normální tělesná hmotnost, omezení návykových látek a pravidelný spánkový režim zvyšují šanci, že léky — a případně i CPAP přístroj — budou fungovat výrazně efektivněji.
Co mohou pacienti realisticky očekávat v následujících letech?
Pro ty, kdo si každý večer nasazují CPAP masku a odpočítávají hodiny do rána, zní vize léčby pouhou tabletkou lákavě. Je ale důležité zachovat střízlivost. Ani sulthiam, ani ostatní zmíněné přípravky nenahradí CPAP přístroje ze dne na den.
Realističtější scénář naznačuje, že za několik let bude moci lékař vybírat z celé škály metod — od klasické masky přes nitroústní aparátky a redukci hmotnosti až po různé kombinace léků. U části pacientů se možná podaří od masky upustit úplně, u jiných alespoň snížit tlak nebo dobu jejího používání, což se projeví ve výrazně vyšším komfortu.
Stále více se také hovoří o medicíně spánku šité na míru. Než pacient dostane konkrétní lék, projde podrobnější diagnostikou zahrnující analýzu vzorce apnoí, posouzení anatomie hltanu, tělesné hmotnosti a reaktivity dechového centra. Na tomto základě specialista sestaví terapii přesně podle potřeb daného člověka — a to je vize, která stojí za to.
