Vědci dosud popsali úctyhodných 14 329 druhů mravenců po celém světě. Na území Itálie se běžně setkáme se čtyřmi druhy, které pravidelně navštěvují naše domovy a zahrady. Tyto drobné návštěvníky přitahují především potravní zdroje bohaté na cukry, proto je klíčové udržovat podlahy a pracovní plochy dokonale čisté.
Mravenci vnikají do našich obydlí především kvůli hledání potravy, zejména láká je cokoli obsahující cukr. Čtyři nejčastější druhy, které na jaře pozorujeme ve městech i domácnostech, zahrnují černého mravence, chodníkového mravence, tesařského mravence a akrobatického mravence. Zbavit se jich můžeme i bez použití pesticidů, které mohou ohrozit domácí mazlíčky – stačí důsledně odstraňovat zbytky sladkých potravin, využívat esenciální oleje narušující jejich orientaci nebo aplikovat pro ně toxické látky jako kyselinu boritou obsaženou v dětském pudru či některá umělá sladidla včetně aspartamu.
Co přitahuje mravence do domácnosti
Mravenci konzumují překvapivě širokou škálu potravin – některé druhy dokonce pěstují houby nebo chovají mšice, které jim poskytují sladkou medovici. Všechny však spojuje neodolatelná přitažlivost k cukrům. Pachy vnímají prostřednictvím tykadel a následně využívají chemické signály ke vzájemné komunikaci o nalezených zdrojích potravy. Zajímavostí je, že rozdrcený mravenec uvolňuje poplašný feromon, který okamžitě vyplaší ostatní – proto se najednou rozprchnou různými směry.
Z hnízda vyrážejí nejprve průzkumní jedinci, kteří po objevení potravy zanechávají chemickou stopu třením břicha o podklad. Podle této stopy pak dělnice nacházejí cestu jak k potravě, tak zpět domů. Množství vyloučeného feromonu se přizpůsobuje vzdálenosti zdroje od hnízda i kvalitě a kvantitě nalezeného pokrmu – mravenci vypouštějí až 22krát více feromonů v okruhu 10 cm od potravy oproti cestě zpět do kolonie.
Jak je odradit bez chemických prostředků
Při hledání šetrných řešení můžeme využít znalosti jejich chování:
- Jelikož je láká cukr a potravní zbytky, je nezbytné okamžitě je odstraňovat a ponechávat povrchy dokonale vyčištěné. Nádoby s cukrem a medem musí být těsně uzavřené;
- Protože zanechávají feromonové stopy, musíme tuto chemickou cestu narušit nebo přesměrovat. Četné rostlinné esenciální oleje (máta, šalvěj, borovice či eukalyptus) mravence dezorientují a znepokojují. V některých případech funguje i rozsypání jemné soli po jejich trase, tento postup však není vědecky podložený.
Laboratorní testy navíc prokázaly toxický účinek kyseliny borité při požití mravenci. Dětský pudr skutečně přispívá k jejich odrazení. Také příjem různých umělých sladidel jako eritritol, aspartam nebo sacharin se jeví jako smrtelný pro mnoho druhů – z těchto látek lze připravit účinné návnady.
Pokud je nezbytné použít chemický přípravek, návnady uzavřené v nádobách představují nejbezpečnější volbu pro životní prostředí i domácí zvířata. Využívají přirozené chování trofalaxy – mechanismus sdílení potravy mezi jednotlivci v kolonii. Sběračky najdou kousky návnady a roznesou je mezi členy kolonie, čímž se účinná látka rozšíří po celém mraveništi a postupně zlikviduje všechny mravence.
Jaké druhy se nejčastěji vyskytují v Itálii
Podívejme se blíže na mravenčí druhy, které s největší pravděpodobností objevíme ve svých domovech a zahradách, a prozkoumejme jejich zajímavé zvyklosti.
Černý mravenec
Představte si situaci na zahradě – právě jste zaseli trávník a pozorujete řady černých mravenců rychle odnášejících semínka ke svému hnízdu. Nejspíš jde o černého mravence, který typicky staví mraveniště v půdě a pod kameny. Kolonie průměrně čítají přes 5 000 jedinců. Zatímco dělnice se dožívají 1 až 2 let, královny mohou žít úctyhodných 28 let.
V červenci a srpnu, kdy nastává nejteplejší období, samci a samice vyrůstají křídla a podnikají svatební lety. Bezprostředně po spáření samci umírají, zatímco okřídlené samice zakládají nové kolonie. Tento druh konzumuje rozmanitou potravu: semena, květní nektar, mouchy a další drobný hmyz odnášený do hnízda. Černí mravenci také „dojí“ mšice a sbírají jejich sladkou medovici.
Chodníkový mravenec
Upustíte zbytky jídla, třeba kousek masa na chodník před vstupními dveřmi, a během okamžiku si všimnete tisíců drobných hnědých mravenců shlukujících se kolem spadlého kousku. Začnou jej rozebírat a odtahovat v mikroskopických částečkách, dokud nezmizí každá stopa. Pravděpodobně se setkáváte s chodníkovým mravencem, který hnízdí právě pod dlažbami, povrchovými úpravami a chodníky nebo ve skulinách budov. Má tmavě hnědé tělo se světlými končetinami. I zde platí, že dělnice jsou podstatně menší než královny – dělnice měří zhruba 3,25 mm, zatímco královna dosahuje přibližně 8 mm.
Vytvářejí polygynní kolonie s několika královnami, což umožňuje velmi rychlé množení. Královny kladou oplodněná vajíčka vyvíjející se v dělnice nebo královny a neoplodněná vajíčka dávající vzniknout samcům, které ostatní členové kolonie sežerou bezprostředně po spáření. Jsou převážně masožravé, ale cukry rozhodně neopovrhují.
Tesařský mravenec
Je jaro a s obavami pozorujete urovnaný šik mravenců vycházejících ze zásuvky elektrického proudu nebo ze dřevěné lišty a rozhodně kráčejících směrem ke kuchyni. Mohlo by jít o tesařského mravence, pojmenovaného podle schopnosti vyhloubovat hnízda ve dřevě a způsobovat škody na dřevěných konstrukcích budov vytvářením systémů chodeb. Pokud bydlíte v dřevostavbě, tito hosté mohou představovat vážný problém! Jsou černí, matní, poměrně hustě ochlupení. Dělnice měří přibližně 6 až 14 mm, zatímco královny dorůstají 16 až 18 mm. Preferují cukry jako hlavní zdroj výživy.
Akrobatický mravenec
Ze dřevěné lišty může vycházet i akrobatický mravenec, přezdívaný také „vztykač“ kvůli charakteristické obranné pozici se zdviženým zadečkem, kterou zaujímá při pocitu ohrožení. Má poměrně bolestivý štípanec a je nezaměnitelný díky červené hlavě a srdcovitému břichu. Jeho přítomnost často prozrazuje tvorba pilin. Živí se masem, živými i mrtvými hmyzími tělíčky, kadávery drobných živočichů, ale také rostlinnou potravou a jako téměř všichni mravenci zbožňuje výrobky obsahující cukr.
