Průzkum před vydáním Michelinu odhalil jasného favorita
Mezinárodní šetření, které proběhlo u příležitosti vydání průvodce Michelin 2026, přineslo překvapivě jednoznačný výsledek. Jídlo, které Francouzi vnímají jako nejlepší reprezentaci své gastronomie, není bageta, croissant ani fondue.
Institut Ipsos oslovil tisícovku respondentů ve věku osmnáct až pětasedmdesát let. Otázky se soustředily na to, která tradiční jídla skutečně připravují doma a jak celkově vnímají vlastní kuchyni. Odpovědi odhalily silné pouto k národní gastronomii i jednoznačného favorita v roli kulinářské vizitky Francie.
Francouzská hrdost na vlastní kuchyni roste
Plných 97 procent dotázaných se vyjádřilo pozitivně o gastronomii své vlasti. Oproti roku předchozímu jde o nárůst pěti procentních bodů, což naznačuje, že francouzská kuchyně prožívá v očích svých obyvatel nenápadnou, avšak zřetelnou renesanci.
Silná vazba na národní stravovací tradici se promítá přímo do každodenního života. Naprostá většina Francouzů totiž tradiční pokrmy pravidelně připravuje doma. Téměř sedm z deseti lidí sáhne po klasickém regionálním receptu alespoň jednou týdně.
Výzkumníci z institutu Ipsos přitom zdůrazňují zásadní věc: tradiční kuchyně nežije především v oceňovaných restauracích, ale hlavně v běžných domácnostech. Receptury se šíří prostřednictvím kulinářských serverů, ale také rodinnými zápisníky předávanými z generace na generaci.
Které jídlo nejlépe reprezentuje Francii v zahraničí
Klíčová část ankety se věnovala hledání symbolického „ambasadora“ francouzské kuchyně. Respondenti dostali seznam nejznámějších klasických pokrmů — od sýrových zapékanek po vydatné jednohrnce — a měli vybrat jediné jídlo, které podle nich nejlépe vystihuje charakter francouzské gastronomie ve světě.
Nešlo o výběr osobního favorita, ale o něco jiného. Hledalo se jídlo, které si člověk snadno představí jak v typickém pařížském bistru, tak v „francouzské“ restauraci otevřené v Tokiu, New Yorku nebo Praze. Pokrm, který v sobě nese celý francouzský přístup ke stolu: pomalé vaření, oddanost omáčce, úctu k vínu a radost ze společného stolování.
Hovězí po burgundsku zvítězilo s výrazným náskokem
Naprostým vítězem se stalo hovězí po burgundsku. Celých 46 procent dotázaných označilo tento guláš jako jídlo, které se s Francií ve světovém povědomí pojí nejsilněji. Pozoruhodné je, že jde o druhý rok v řadě — v předchozím ročníku průzkumu získalo 39 procent hlasů, takže jeho pozice se ještě upevnila.
Co za takovým výsledkem stojí? Tento pokrm v sobě snoubí vše, co si průměrný člověk pod pojmem „francouzské jídlo“ představí: vysoce kvalitní maso, červené víno, dlouhé pomalé dušení na mírném ohni a nespěchající oběd v kruhu rodiny. Je to kuchyně zároveň rustikální i elegantní — dá se podávat v prostém venkovském domě stejně přirozeně jako v restauraci s bílými ubrusy.
Gastronomičtí odborníci vysvětlují, že hovězí po burgundsku se stalo symbolem především proto, že propojuje francouzské víno, lokální suroviny a myšlenku společného slavnostního jídla. Přestože název jednoznačně odkazuje na region Burgundsko, pokrm dávno překročil hranice místní tradice a stal se záležitostí celonárodní — a časem vlastně značkou samotnou.
V českých restauracích se tento pokrm také stále častěji objevuje v menu, někdy v odlehčené podobě, jindy věrně reprodukující klasický recept se slaninou, žampiony a drobnými cibulkami.
Co dalšího prozrazuje žebříček oblíbených pokrmů
Podrobný přehled výsledků ukazuje, že francouzská vášeň pro kuchyni se soustředí zejména na vydatná jídla „na podělení“. Na předních místech se drží husté jednohrnce, zapékanky a sytá jídla, která přicházejí na stůl ve velkém nádobí a každý si nabírá sám.
Přestože přesná procenta pro všechna místa v žebříčku nebyla zveřejněna, průzkum zmiňuje několik dalších hitů dobře známých i českým gurmánům. Mezi nimi figuruje těžká masová zapékanka z jihozápadu země, krémový telecí guláš v bílé omáčce, sýrová jídla s bramborami a tradiční palačinky s máslem s lehce slanou příchutí.
Anketa se dotkla také regionální otázky. Jihozápad Francie, spojovaný s tučnou kachnou, fazolemi a aromatickými guláši, platí za kulinářsky nejatraktivnější oblast — tak si to myslí zhruba polovina respondentů. Daleko za ním se řadí alpské oblasti s okolím Lyonu a region hraničící s Německem, proslulý zelím, klobásami a charakteristickými dorty.
Hovězí po burgundsku je v celé té mozaice vlastně výjimkou. Pokrm, který vyrostl na půdě jednoho konkrétního regionu, dokázal uniknout místním rámcům a stát se symbolem celé země.
Tradiční kuchyně žije především v domácnostech
Průzkum také potvrzuje, že francouzská kulinářská tradice nežije výhradně na stránkách menu prestižních restaurací. Většina dotázaných uvádí, že tradiční pokrmy se pravidelně objevují na jejich stolech v běžných týdnech — bez jakékoli zvláštní příležitosti.
Dušená a zapékaná jídla tohoto typu obvykle přistávají v troubě v neděli dopoledne, aby pomalu dozrávala do plné chuti právě ve chvíli, kdy se rodina schází ke společnému obědu. Statistiky z průzkumu institutu Ipsos jsou následující:
- Přibližně 70 procent dotázaných sahá po klasických jídlech alespoň jednou týdně
- Téměř 80 procent je připravuje samostatně doma
- 62 procent se inspiruje recepty z internetových serverů
- 48 procent využívá rodinné receptury předávané z generace na generaci
- 97 procent má dobré mínění o gastronomii své země
- 46 procent označilo hovězí po burgundsku za hlavní kulinářský symbol Francie
Toto rozložení odpovědí odhaluje zajímavou kombinaci: moderní zdroje poznání v podobě kulinářských portálů a sociálních sítí se přirozeně potkávají se starou domácí tradicí. Mnozí lidé hledají recept na pokrm pamatovaný z dětství na internetu jednoduše proto, že babičin sešit nemají vždy po ruce.
Výzkumníci si všímají jednoho příznačného detailu: když Francouz v neděli ráno postaví na sporák hrnec s hovězím dušeným ve víně, nepřipravuje pouze jídlo. Pěstuje tím určitou představu o své zemi.
Co z toho plyne pro českého čtenáře
Pro českou perspektivu může být výsledek průzkumu zajímavým srovnáním. I v naší kulinářské kultuře existují jídla plnící roli národních symbolů — vývar, zelňačka, knedlíky, svíčková nebo řízek. Francouzi dotázaní na svůj „vlajkový talíř“ ukázali na hrnec plný dlouho dušeného masa v červeném víně. Nezvolili dezert, rychlou svačinu ani efektní předkrm, ale něco, co vyžaduje čas a trpělivost.
To částečně vysvětluje, proč bývá francouzská kuchyně považována za náročnou. V praxi přitom recept na hovězí po burgundsku není o nic složitější než příprava českého guláše. Vyžaduje spíše správné naplánování času než komplikované techniky. Pro milovníky vaření je to takřka ideální nedělní jídlo: přípravy začínají s předstihem a pokrm pak pomalu dozrává v hrnci sám od sebe.
Gastronomičtí odborníci doporučují tento guláš začátečníkům jako dobrý první krok do světa francouzské kuchyně. Propojuje nám dobře známou formu jednohrnce s trochu odlišným přístupem: důrazem na kvalitu vína, pečlivé osmahnití masa a pomalou redukci omáčky. Na oplátku nabízí pokrm, který bez problémů obstojí i na elegantní večeři — ačkoli vyžaduje hlavně trpělivost, nikoli profesionální vybavení.
Jaké jídlo by zvolili Češi jako svůj národní symbol
Při pohledu na výsledky francouzského průzkumu si člověk přirozeně položí analogickou otázku: které jídlo by vybrali Češi, kdyby se podobné šetření provedlo u nás? Zvítězil by tradiční vývar, svíčková, nebo snad nějaká nová interpretace regionální kuchyně?
Francouzi svou volbu učinili a udělali to s pozoruhodnou jednomyslností. Vsadili na hrnec plný dlouho dušeného masa v červeném víně jako na nejreprezentativnější chuť své země v očích celého světa.
Statistiky přitom naznačují, že francouzský vztah ke kuchyni se v posledních letech spíše prohlubuje, než oslabuje. Výzkumníci zaznamenali rostoucí hrdost na národní gastronomii i četnější přípravu tradičních pokrmů v domácnostech. Navzdory globalizaci a zrychlujícímu se životnímu stylu si lidé zřejmě stále více váží jídel, která vyžadují čas, kvalitní suroviny a společné stolování v kruhu rodiny či přátel.
