Stačí málo a zahrada se stane rájem pro klíšťata
Pár nenápadných rostlin, kousek stínu a trocha vlhkosti – a váš trávník se může proměnit v dokonalý biotop pro tyto parazity. Které části zahrady klíšťata vyhledávají a co jim naopak nevyhovuje?
Klíšťata přestala být výhradně lesním problémem. V posledních letech se stále častěji objevují přímo na soukromých zahradách. Odborníci upozorňují, že klimatické změny a rostoucí teploty prodlužují jejich aktivní období. Dobrou zprávou je, že zahrada nepřátelská vůči klíšťatům je dosažitelná – stačí pochopit jejich chování a preference.
Tito parazité jsou pozoruhodně odolní. Dokážou přežít i několik měsíců bez potravy, ale bez dostatku vlhkosti a ochrany před sluncem se neobejdou. Právě proto si vybírají ta místa na zahradě, kde nacházejí obojí najednou.
Proč se klíšťatům na zahradě tak daří
Dvě věci jsou pro klíšťata naprosto zásadní – vlhkost a úkryt. Nemají ráda přímé slunce ani krátkou suchou trávu. Trpělivě čekají v ústraní na vhodného hostitele, ať už jde o člověka, psa, kočku nebo divoké zvíře. Vědci potvrzují, že tato drobná zvířata nejčastěji obývají místa s mikroklima připomínajícím lesní podrost.
Klíště zpravidla sedí nízko – na stéblech trávy, listech nebo větvičkách keřů. Strategicky se umisťuje poblíž chodníčků, pískovišť a míst, kde si hrajeme nebo venčíme mazlíčky. Pomáhají jim k tomu smyslové orgány schopné vnímat oxid uhličitý i tělesné teplo procházejících savců.
Na zahradách jim nejlépe vyhovují tato prostředí:
- vysoká a nepokosená tráva, divoké porosty
- husté keře s nízkým větvením
- vlhké stinné kouty u plotů a zdí
- nakupené spadané listí a rostlinné zbytky
- husté půdopokryvné rostliny, například břečťan
- zarostlé okraje zahradních cestiček
- kompostéry a skládky dřeva
- nezpevněné plochy pod herními prvky
Které zahradní rostliny klíšťata přitahují nejvíce
Největší riziko představují husté trvalky a okrasné trávy vytvářející při zemi vlhké a stinné podmínky. Typickým příkladem jsou kapradiny – jejich bohaté listy zadržují vlhkost a nabízejí perfektní úkryt. Podobnou funkci plní i barvínek menší, který kobercovitě pokrývá stinné části zahrady.
Klíšťatům vyhovuje také plicník lékařský a další stínomilné byliny s velkými přízemními listy. Pachysandra vrcholová, oblíbená půdopokryvná rostlina, dokáže vytvořit natolik husté porosty, že pod nimi vzdušná vlhkost dosahuje ideálních hodnot. Pozor si dejte i na břečťan a jmelí, které pokrývají rozsáhlé plochy a vytvářejí nepřehledné prostředí.
Nebezpečné mohou být i okrasné trávy jako třtina křovištní nebo dochan vonný, zejména jsou-li vysázeny v mohutných trsech blízko míst, kde si hrají děti nebo se pohybují domácí mazlíčci. Klíšťata zde mají zajištěný úkryt i pohodlnou čekárnu přímo u frekventovaných tras. Zahradní odborníci doporučují tyto druhy buď vynechat, nebo pravidelně prosvětlovat a sekat okolní trávu nakrátko.
Jak upravit zahradu, aby klíšťatům nevyhovovala
Nejúčinnějším opatřením je pravidelné sečení trávy na výšku nejvýše pět centimetrů. Krátký trávník se snáze prohřeje a rychleji vyschne – přesně to, co klíšťata nesnášejí. Experti doporučují kosit především podél chodníků, plotů a v okolí dětských hřišť, a to v pásu o šířce nejméně jeden a půl metru.
Stejně důležité je pravidelně odstraňovat spadané listí, zlomené větve a jiné rostlinné zbytky hromadící se při zemi. Kompostéry a zásoby dřeva umístěte co nejdál od obytných zón zahrady. Prořezejte spodní větve keřů – šeříků, hlohů nebo kalin – aby pod nimi volně proudil vzduch a prosvítalo slunce.
Do rizikových míst zahrady vysaďte rostliny, které parazitům vadí. Výborně funguje levandule lékařská, rozmarýn, máta peprná nebo pelyněk pravý. Jejich silice jsou pro klíšťata nepříjemné. Kolem terasy či vchodu do domu zkuste vysadit skupiny česneku kuchyňského, šalvěje lékařské nebo tymiánu obecného.
Co dělat s místy, kde se klíšťata již vyskytují
Pokud víte, že klíšťata na vaší zahradě skutečně jsou, začněte úpravami tam, kde se pohybujete nejčastěji. Kolem domu, terasy a dětského hřiště vytvořte suchý ochranný pás z kamenné drtě, štěrku nebo kůry – klíšťata se přes suché minerální povrchy nerady přesouvají, což potvrzují i parazitologové.
V problematických místech zvažte výměnu stávajících rostlin za druhy vyžadující méně vláhy a preferující slunce. Místo kapradí vsaďte skalničky jako rozchodník ostrý nebo lomikámen. Barvínek nahraďte nízkou šalvějí nebo mateřídouškou. Taková změna nejen omezí výskyt klíšťat, ale zároveň zjednoduší údržbu a sníží spotřebu vody.
Nezapomínejte pravidelně kontrolovat domácí mazlíčky po každém pobytu venku a používejte vhodné repelenční přípravky. Veterináři doporučují kombinovat mechanickou ochranu se správně upraveným prostředím. Zamyslete se také nad tím, kde husté porosty skutečně potřebujete a kde by klidně stačil přehledný, dobře udržovaný trávník.
