Jaro je ideální čas zkusit něco jiného než klasickou jabloň
Zatímco jaro teprve nabírá tempo, právě teď přichází nejlepší příležitost obohatit zahradu o něco neobvyklého. Mezi tradičními hrušněmi a třešněmi se čím dál tím víc prosazuje stromek, o němž většina Čechů dosud neslyšela – přestože zvládá vedra i dlouhá suchá léta s naprostou lehkostí.
Správně vysazený ve vhodném termínu a na dobře zvoleném místě dokáže odměnit zahradníka hojnou sklizní sladkých plodů, které chutí připomínají drobná jablíčka. Celé tajemství se skrývá ve čtyřech jednoduchých pravidlech – a ta platí zvláště na konci března.
Hlavní hrdina: jujuba neboli cicimek obecný
Řeč je o jujubě, známé také jako cicimek obecný – asijském stromku proslulém svými takzvanými čínskými datlovými plody. Na rozdíl od většiny ovocných dřevin, které se tradičně sází na podzim, jujuba nastartuje růst mnohem lépe, pokud se dostane do země právě na přelomu března a dubna.
V tu dobu je půda již dostatečně prohřátá a riziko silných mrazíků výrazně klesá. Kořeny tak neprocházejí teplotním šokem a mladá rostlina má klid na to, aby si vybudovala nové kořínky ještě dříve, než udeří letní žár.
Proč je přelom března a dubna tak důležitý?
Zkušení zahradníci i odborníci se shodují: jujuba potřebuje k dobrému zakořenění již oteplené podloží. Výsadba koncem března přináší hned dvě výhody najednou – vyhnete se ostrým mrazům a zároveň plně využijete postupně se oteplující půdu. Mladé kořínky pak nejsou vystaveny prudkému ochlazení, které by jejich vývoj zpomalilo nebo úplně zastavilo.
Po úspěšném ujmutí jujuba překvapí svou houževnatostí. Snáší vedra, krátkodobé sucho a nevyžaduje každodenní zálivku. To je zvláště cenná vlastnost v době rostoucích cen vody a stále sušších sezón. Plodit začíná obvykle koncem léta – na větvičkách se pak objevují desítky drobných plodů s křupavou dužninou, bohatých na vitamin C. Jíst je lze přímo ze stromu nebo z nich vyrábět domácí sušené plody, želé, kompoty či likéry.
Slunce a propustná půda – dva základní požadavky jujuby
První zlaté pravidlo zní: stanoviště. Jujuba je zapřisáhlý milovník slunce a potřebuje maximálně osluněné místo v zahradě. Polostín nebo dokonce stín výrazně omezí úrodu a může zcela zastavit růst. Vyberte nejsvětlejší kout pozemku a vyhněte se zastínění domem, vzrostlými stromy nebo hustým živým plotem. Ideální je jižní nebo jihozápadní expozice.
Čím více hodin přímého slunce stromek během dne dostane, tím lépe se vyvíjejí květní pupeny a tím sladší a rovnoměrnější je výsledná úroda.
Druhé kritérium se týká struktury půdy. Jujuba sice snáší vedro bez problémů, avšak stojící voda u kořenů ji dokáže spolehlivě zahubit. Těžká, zamokřená půda způsobuje hnilobu jemných kořínků a rychlé odumírání celé sazenice. Mnohem lépe se jí daří v lehce suché, mírně chudé zemině než v mokrém, slepovaném bahně po každém dešti.
Před výsadbou se vyplatí prokypřit půdu v místě jamky. V jílovitém podloží funguje dobře přimíchání hrubého říčního písku nebo drobného štěrku – nasypte je na dno jamky a promíchejte s vrchní vrstvou zeminy. Dešťová voda pak volně odtéká do hloubky, místo aby se zdržovala u kořenů.
Dva stromky místo jednoho – jednoduchý trik pro bohatší sklizeň
V katalozích bývá jujuba označována jako samosprašná, ale praxe ukazuje, že v takovém případě bývá plodů méně a jsou rozmístěny nerovnoměrně. Výrazně lepší výsledky přináší výsadba dvou exemplářů, nejlépe různých odrůd, v dosahu stejného opylovacího hmyzu. Pyl přenášený včelami a čmeláky mezi dvěma stromky vytváří více zárodků, a tedy i plnější větve plodů.
Zahradničtí odborníci doporučují dodržovat tyto zásady:
- Na zahradě mít alespoň dva stromky
- Ideálně volit dvě různé odrůdy
- Dbát na to, aby kvetly přibližně ve stejnou dobu
- Zachovat rozestup nejméně čtyři až pět metrů mezi kmeny
- Vyhnout se zastínění od vzrostlých dřevin
- Pravidelně provzdušňovat korunu
- Nepřehnojovat dusíkatými hnojivy
- Mulčovat kořenovou zónu slámou nebo kůrou
Třetí zásada se týká rozestupu. Je lákavé nacpat stromky na co nejmenší plochu, ale jujuba těsnost nesnáší. Přílišná hustota výsadby vede ke konkurenci o vodu a živiny a vytváří vlhká, špatně provětrávaná zahušťování větví. Bezpečný odstup čtyř až pěti metrů mezi kmeny dává prostor pro rozvoj kořenů, správně provzdušňuje korunu a přirozeně brání šíření houbových chorob – bez nutnosti sáhat po agresivní chemii.
Zálivka s rozumem – klíčové jsou první týdny po výsadbě
Čtvrtá zásada se točí kolem vody, ale rozhodně ne každodenního zalévání. Nejdůležitější je první zálivka hned po výsadbě. Po zasypání jamky zeminou je třeba stromek vydatně zalít – nejméně deseti litry vody na jednu mladou sazenici.
Toto důkladné zalití upevní půdu kolem kořenů a odstraní vzduchové kapsy, které by mohly kořenový bal vysušovat. Proud vody přitlačí drobné půdní částice ke kořenům a vytlačí vzduch, díky čemuž mají kořeny dokonalý kontakt s vlhkou zemí a rychleji zahajují růst.
V týdnech po výsadbě je klíčová rovnováha – půda by neměla ani vysychat do betonové tvrdosti, ani se měnit ve stojící bláto. Skvěle se v praxi osvědčuje silná vrstva mulče ze slámy, sekané kůry nebo suché trávy bez semen plevelů. Tento přírodní „přikrývkový“ materiál omezuje odpařování, stabilizuje teplotu u kořenů a zalévání je pak potřeba jen při výraznějších vedrech. Mnoho zahradníků postupně přechází na méně časté, ale zato hlubší zálivky s větším množstvím vody najednou.
Čtyři jednoduché kroky k vlastním čínským datlovým plodům
Pokud se podíváte na celý postup jako celek, zjistíte, že nároky jujuby nejsou nijak složité. Stačí dodržet několik jasných bodů:
- Výsadba koncem března, kdy se půda otepluje a riziko mrazů klesá
- Nejslunnější místo na zahradě bez stínu větších stromů nebo staveb
- Propustná, nakypřená půda s příměsí písku nebo štěrku v těžším podloží
- Dva stromky různých odrůd ve vzdálenosti čtyř až pěti metrů, hned po výsadbě důkladně zalité
Jsou-li tyto podmínky splněny, rostlina obvykle rychle vyráží listy. Objev čerstvých, jasně zelených pupenů je spolehlivý signál, že se ujala bez potíží. Jujuba nevyžaduje tolik zásahů jako tradiční peckoviny – ráda má prosvětlenou korunu, ale dobře reaguje i na úsporný řez. Dobře odvodněná půda a absence přehnaného hnojení minerály plně postačí k udržení zdravého růstu.
Příliš intenzivní přihnojování umělými hnojivy může rostlinu doslova rozmazlit – podporuje bujné, měkké výhony náchylné k pozdním mrazům. Pro mnoho zahradníků představuje jujuba zajímavou alternativu k další odrůdě jabloně nebo švestky. Stromek spojuje okrasné kvality s jedlými, hodnotnými plody a zároveň pomáhá budovat odolnější a méně náročnou zahradu.
Má jujuba smysl i v menších zahradách?
V době suchých a horkých sezón získává taková kombinace vlastností zcela nový rozměr. Jujubu stojí za zvážení vysadit i v malých městských zahradách nebo na zahrádkách, kde není čas na složitou péči. Stačí dobře promyslet výběr stanoviště, zajistit odvodnění půdy a provést první zálivku pečlivě a s rozmyslem.
Zbytek z velké části zvládne rostlina sama. A po několika letech se odvděčí neobvyklou, sladce exotickou úrodou, kterou v běžném supermarketu hledáte marně.
