Zrušení flexibilní práce se firmám vymstí
Společnosti, které se rozhodnou zrušit flexibilní pracovní podmínky, narážejí na výrazně větší potíže při obsazování volných míst. Zároveň přicházejí o nejschopnější odborníky a rostou pomaleji než jejich konkurenti.
Analýzy trhu práce ukazují jeden zřetelný vzorec: nedostatek pružnosti se zaměstnavatelům vrací jako bumerang. Firmy nabízející hybridní nebo zcela vzdálený způsob práce získávají vhodné kandidáty rychleji a s nižšími náklady. Naproti tomu organizace trvající na každodenní docházce do kanceláře zápasí s nevyužitými kapacitami a únikem klíčových zaměstnanců.
Pro uchazeče o zaměstnání to představuje silnější vyjednávací pozici než kdykoli předtím. Argument „mám nabídku s flexibilním režimem“ reálně ovlivňuje průběh pohovorů s personalisty. Odborníci varují, že firmy lpící na povinné přítomnosti v kanceláři platí za nábor výrazně více a jsou nuceny přistupovat na kompromisy, které by dříve odmítly.
Jak velký je rozdíl v rychlosti náboru mezi jednotlivými firmami
Od poloviny roku 2022 rostl počet pracovních inzerátů u firem s hybridním nebo vzdáleným režimem průměrně o 0,6 procenta měsíčně. Organizace vyžadující stálou přítomnost na pracovišti zaznamenaly ve stejném období růst pouhých 0,3 procenta.
Na první pohled se může zdát, že jde o zanedbatelný rozdíl. V horizontu několika měsíců ale tento rozdíl představuje desítky tisíc neobsazených pozic a znatelně pomalejší rozvoj byznysu. Analytici upozorňují, že největší výhodu mají firmy, které flexibilitu vnímají jako základní součást pracovní nabídky, nikoliv jako nadstandardní benefit.
Pro personální oddělení to přináší velmi konkrétní problémy. Zaměstnavatelé trvající na přísné docházkové politice platí za inzeráty déle, častěji sahají po službách headhunterů a přesto sklízejí méně životopisů. Každá volná pozice se obsazuje déle a projekty nabíhají opožděně kvůli neúplným týmům.
Ekonomové spolupracující s analytickými společnostmi zdůrazňují, že organizace přizpůsobující se očekáváním pracovníků nerostou rychleji proto, že by lépe platily. Rostou proto, že snadněji nacházejí lidi. Uchazeči totiž hromadně filtrují nabídky podle pracovního režimu a inzeráty s poznámkou „pouze prezenčně“ prohrávají už při prvním pohledu.
Kdo odchází jako první po návratu do kanceláří
Výzkumné týmy z amerických a asijských univerzit analyzovaly politiky návratu do kanceláří ve velkých korporacích ze seznamu S&P 500. Výsledky jsou pro personální oddělení nepříjemnou zprávou. Nejkvalitnější a nejžádanější odborníci odcházejí v první řadě právě z těch firem, které prudce omezují flexibilitu a trvají na každodenní přítomnosti v sídle společnosti.
Jde především o vysoce kvalifikované pracovníky, kteří mají na trhu hned několik alternativních nabídek. Pro ně je rovnováha mezi soukromým a pracovním životem stejně důležitá jako výše mzdy. Pokud zaměstnavatel náhle zruší možnost práce z domova tři až čtyři dny v týdnu, tito lidé se bez váhání rozhodnou pro změnu.
Problém se ale netýká jen samotného získávání kandidátů. Rozsáhlá studie zahrnující přes 10 555 zaměstnanců a HR manažerů přináší ještě širší obrázek o současných očekáváních:
- více než polovina respondentů označila rovnováhu mezi prací a soukromím za hlavní faktor při výběru nového zaměstnání
- 44 procent dotázaných uvedlo, že během příštího roku zvažuje změnu zaměstnavatele
- lidé nespokojení s pracovním režimem častěji prohledávají nabídky i mimo svůj obor, jen aby získali větší pracovní svobodu
- odchod zkušených pracovníků generuje náklady nejen na nábor a zaškolení nástupců, ale přináší i riziko zpoždění projektů
- firmy s politikou pěti pracovních dnů v kanceláři čelí reálnému riziku výrazně vyšší fluktuace
- únik klíčových specialistů se projevuje poklesem kvality nabízených produktů i služeb
Skryté propouštění jako nástroj řízení nákladů
Výzkumníci trhu práce stále častěji popisují fenomén takzvaného skrytého propouštění. Jeho podstata spočívá v tom, že firma záměrně zpřísní pracovní podmínky, aby část zaměstnanců sama odešla. Tím se vyhne nákladům na odstupné i formálním procedurám spojeným s redukcí pracovních míst.
Průzkum mezi HR manažery ukazuje, že návrat do kanceláří bývá využíván právě tímto způsobem. Část vedoucích pracovníků počítala s tím, že samotné oznámení o povinné přítomnosti bude stačit k přirozenému snížení stavu zaměstnanců.
Data však ukazují, že takové předpoklady se zpravidla nenaplní, a firmy jsou pak nuceny sáhnout k tradičnímu propouštění. Dopad na pověst zaměstnavatele je přitom ještě horší: lidé se cítí donuceni k návratu a nakonec stejně přijdou o práci. Pro firemní kulturu a značku zaměstnavatele jde o vážné ohrožení.
Politiky vnímané jako vynucené nebo nečestné dokážou bleskově zničit reputaci firmy na portálech s recenzemi zaměstnavatelů. Kandidáti čtou komentáře o vedení, pracovním prostředí i atmosféře. Pokud se proklamovaná flexibilita příčí realitě povinné docházky, rychle se objeví nálepka zaměstnavatele, jemuž nelze důvěřovat.
Proč flexibilita rozhoduje o obsazenosti pracovních pozic
Za změnami na trhu práce stojí několik překrývajících se jevů. Právě to vysvětluje, proč se téma pracovního režimu stalo jedním z klíčových filtrů při výběru pracovních nabídek.
Náklady na život a dojíždění neustále rostou. Ceny pohonných hmot, jízdného i nájmů v metropolitních oblastech se zvyšují. Pro mnoho lidí je možnost vzdálené práce jedinou cestou, jak ve svém oboru vůbec zůstat. V Praze, Brně nebo Ostravě se tento trend projevuje nejsilněji.
Stárnutí pracovní síly přidává další rovinu problému. Stále více zaměstnanců pečuje o děti nebo starší rodinné příslušníky. Hybridní režim jim umožňuje skloubit pracovní závazky s péčí o rodinu. Odborníci na pracovní psychologii potvrzují, že flexibilní úvazky prokazatelně snižují míru stresu a pracovního vyhoření.
Globální konkurence v IT, financích i marketingu dávno překročila státní hranice. Pokud česká nebo evropská firma vyžaduje každodenní přítomnost v kanceláři, uchazeč může bez problémů porovnat její nabídku s možností vzdálené spolupráce pro zahraniční společnost. Pracovní platformy to dnes maximálně usnadňují.
Jak mohou firmy uniknout pasti povinného návratu do kanceláří
Zaměstnavatelé, kteří povinný návrat do kanceláří již oznámili a pozorují jeho negativní dopady, nejsou v beznadějné situaci. Klíčem je transparentnost a ochota svůj kurz korigovat. V praxi se osvědčují tyto kroky:
- dotazníky mezi zaměstnanci ohledně preferovaného pracovního režimu a ochoty ke vzájemným kompromisům
- testovací pilotní programy — například hybridní model tři dny v kanceláři a dva dny na dálku pro vybrané týmy
- jasná kritéria hodnocení pracovních výsledků, která nestojí na pouhé viditelnosti u stolu
- otevřená komunikace důvodů změn politiky namísto jednorázového nařízení nových pravidel
- konzultace s psychology práce a specialisty na organizační kulturu
- pravidelné přehodnocování nastavení na základě zpětné vazby od týmů
Pro mnoho kandidátů je důležitější než konkrétní model pocit, že firma umí naslouchat a přizpůsobit se situaci. Flexibilita nemusí znamenat naprostou volnost. Stačí, když obě strany mají reálný vliv na podobu spolupráce. Výzkumníci v oblasti pracovní psychologie zdůrazňují, že vzájemná důvěra mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je v tomto ohledu naprosto zásadní.
Co to znamená pro český trh práce
Přestože citované studie se primárně zaměřují na zahraniční trhy, jejich závěry velmi dobře sedí i na českou realitu. Ve větších městech stále častěji diktuje podmínky uchazeč a inzeráty nabízející hybridní práci mizejí z pracovních portálů rychleji než nabídky vyžadující plnou prezenční docházku.
Pro zaměstnance to znamená silnější vyjednávací pozici při hledání nového místa. Firmy lpící na denním sezení v kancelářích naproti tomu platí za nábor výrazně více a jsou nuceny přijímat personální kompromisy, které by dříve bez váhání odmítly.
Z dlouhodobého hlediska vítězí organizace, které nejprve nastavují práci podle dosažených výsledků a teprve potom řeší, kde fyzicky tým sedí. V takovém přístupu se kancelář stává nástrojem spolupráce, nikoli prostředkem nátlaku. A právě tyto firmy mají největší šanci, že jejich inzeráty nevisí měsíce bez jediné odpovědi.
