Zvenku se leskne jako nová, uvnitř ale může připomínat živnou půdu pro bakterie a plísně. Domácí myčka nádobí dokáže pořádně překvapit.
Vědci již řadu let upozorňují, že myčky nádobí patří k ideálním útočištím mikroorganismů – včetně těch, které mohou být nepříjemné pro lidské zdraví. Dobrá zpráva? Několik pravidelných návyků dokáže jejich množství výrazně snížit, a to bez speciální chemie ani složitých postupů.
Co se vlastně skrývá uvnitř vaší myčky
Výzkum provedený na desítkách domácích myček potvrdil, že na gumových těsněních se téměř vždy vytvářejí biofilmy – tenké, slizké vrstvy složené z plísní a bakterií. Zachytávají se v nich zbytky jídla, vodní kámen, zbytky detergentu a vlhkost.
V těchto mikroskopických „koloniích“ byly nalezeny mimo jiné bakterie z rodů Pseudomonas, Escherichia a Acinetobacter. Odborníci je označují jako oportunní – u osob s výrazně oslabenou imunitou mohou způsobovat infekce. Z plísní převládaly kvasinky rodu Candida a takzvané černé kvasinky, pozoruhodně odolné vůči nepříznivým podmínkám.
Myčka funguje v prostředí horké vody, agresivních detergentů, soli a zásaditého pH. Paradoxně jsou to právě tyto extrémní podmínky, které pomáhají selektovat odolnou mikrobiologickou flóru. Nejhustší shluky mikroorganismů vznikají na těsněních dveří – místech, kde voda neproudí dostatečně, ale vlhkost a usazeniny se tam udrží dlouho.
Některé studie ukázaly, že hustota plísňových buněk na centimetru čtverečním pryžového povrchu může být opravdu vysoká. Teplota a vlhkost uvnitř přístroje zkrátka vytváří podmínky, ve kterých mikroorganismy adaptované na agresivní prostředí dobře prosperují.
Proč úsporný program eco nemusí být vždy dobrý nápad
Výrobci doporučují ekonomické programy s teplotou kolem třiceti až čtyřiceti pěti stupňů Celsia. Účty za elektřinu a vodu sice klesají, ale z mikrobiologického hlediska taková teplota nepředstavuje pro přizpůsobené mikroorganismy žádnou výzvu.
Myčka se tak může stát jakýmsi rezervoárem mikroorganismů. Pro zdravého člověka to zpravidla nepředstavuje přímé ohrožení – ale v domácnostech se seniory, onkologickými pacienty nebo lidmi s chronickým oslabením imunity stojí za to tuto skutečnost vzít vážně.
Po dokončení mycího cyklu nastává ještě jeden zajímavý jev. Při otevření dvířek se z komory uvolňuje horká pára, která s sebou může do kuchyňského vzduchu unášet částice biologického původu – fragmenty buněk, spory plísní a mikroskopické kapičky obsahující mikroorganismy. Čím vlhčí prostředí uvnitř, tím snazší jejich šíření.
Tři klíčové kroky k čistší myčce nádobí
Není důvod k panice ani k pořizování nového spotřebiče. Stačí několik důsledných kroků, které omezí nežádoucí osídlení na minimum. Tyto tři přinášejí největší efekt při nejmenším úsilí.
1. Důkladné čištění těsnění dveří
Gumová těsnění u dvířek jsou oblíbeným domovem kvasinek a bakterií. Většina lidí na ně prostě zapomíná a omezuje se na otírání přední plochy spotřebiče – přitom právě v záhybech těsnění se nejčastěji hromadí slizký povlak a tmavé skvrny.
Jednou týdně si celé těsnění pečlivě prohlédněte od shora dolů. Připravte si roztok teplé vody a octa v poměru přibližně jedna ku jedné. Ke stření povlaku použijte starý zubní kartáček nebo malý technický kartáček. Pokud narazíte na mastné nečistoty, přidejte trochu tekutého mýdla nebo takzvaného kalného mýdla, které tuk lépe rozpouští.
Ocet obsahuje kyselinu octovou, která snižuje zásaditost povrchu a znesnadňuje přežití mnoha plísní. Ještě důležitější než samotný prostředek je však mechanický pohyb kartáčkem – ten fyzicky rozbíjí biofilm a odkrývá organismy, které lze poté jednoduše opláchnout.
2. Pravidelná péče o filtr a dno komory
Filtr na dně myčky zachytává zbytky jídla, pecky, kousky skla i jiné nečistoty. Ucpaný filtr zhoršuje účinnost mytí a z hromadících se vlhkých odpadů se stává živná půda pro bakterie a plísně. Výsledkem jsou nepříjemné pachy, které žádné leštidlo nedokáže spolehlivě zamaskovat.
Čistý filtr a dno komory znamenají méně zápachu, méně usazenin a výrazně nižší počet mikroorganismů. Stačí zavést jednoduchý týdenní rituál:
- Vyjměte filtr podle pokynů výrobce
- Důkladně ho opláchněte velmi teplou vodou, nejlépe pod silným proudem
- V případě potřeby použijte měkký kartáček k vyčištění záhybů
- Na dno komory můžete nasypat lžíci jedlé sody, která váže pachy a omezuje růst plísní
Celý postup nezabere více než pár minut a výsledky pocítíte prakticky hned – při příštím otevření dvířek po dokončeném cyklu.
3. Uvolnění ramen postřikovačů a horký prázdný cyklus
Ramena postřikovačů zajišťují rovnoměrné rozvedení vody a detergentu po celé komoře. Jsou-li otvory částečně ucpané vodním kamenem nebo drobnými zbytky jídla, tlak klesá a v odlehlejších koutech spotřebiče zůstává víc vlhkosti i nečistot. To je přímá pozvánka pro tvorbu biofilmů.
Jednou měsíčně proveďte jednoduchou technickou kontrolu:
- Vyjměte ramena postřikovačů – obvykle stačí je otočit nebo nadzvednout podle návodu výrobce
- Propláchněte je pod tekoucí vodou a ucpané otvory uvolněte párátkem nebo tenkým drátkem
- Nasaďte ramena zpět a spusťte myčku naprázdno na programu s teplotou alespoň šedesát stupňů Celsia
- Místo mycí tablety nasypte do přihrádky na prášek několik lžic kyseliny citronové – pomůže odstranit vodní kámen z vnitřních částí spotřebiče
Nezapomínejte také na jednoduchý trik: po každém dokončeném cyklu nechte dvířka pootevřená. Vysušené stěny jsou pro mikroorganismy podstatně nepřívětivějším prostředím než trvale mokré povrchy.
Jak často se myčce věnovat? Přehledný harmonogram
Čištění těsnění kartáčkem s octem – jednou týdně. Vyjmutí a opláchnutí filtru – jednou týdně. Uvolnění ramen postřikovačů a prázdný cyklus s kyselinou citronovou – jednou měsíčně. Pootevření dvířek po každém mytí – pokud možno vždy.
Tyto návyky snadno navážete na jiné domácí činnosti. Čištění filtru lze propojit s vynášením kuchyňského odpadu o víkendu, kontrolu ramen s odstraňováním vodního kamene z rychlovarné konvice. Pootevření dvířek po cyklu pak stačí proměnit v reflex: vyjmete nádobí a dvířka jednoduše necháte lehce pootevřená.
Může myčka skutečně škodit zdraví?
Přítomnost bakterií a plísní v myčce automaticky neznamená ohrožení pro každého člena domácnosti. Organismus zdravého člověka se každý den vyrovnává s obrovským množstvím mikroorganismů, které vdechujeme, polykáme nebo se jich dotýkáme. Riziko roste především u velmi oslabených osob – po vážných nemocech nebo s vrozenými poruchami imunity.
V každodenním životě se jako větší problém zpravidla projeví nepříjemné pachy, zamlžené sklo, záteky nebo opakující se skvrny na hrncích. To vše signalizuje, že se uvnitř spotřebiče dlouhodobě hromadí vrstva usazenin. Pravidelné čištění snižuje nejen počet mikroorganismů, ale zlepšuje i účinnost mytí a prodlužuje životnost celého spotřebiče.
Péče o myčku se promítá i do ostatních spotřebičů
Starost o myčku má zajímavý vedlejší efekt – snáze si začnete všímat podobných problémů i u jiných kuchyňských spotřebičů. Při měsíční kontrole těsnění myčky rychle odhalíte, že podobný povlak se začíná tvořit v lednici, na těsnění trouby nebo kolem dřezu.
Taková pravidelná pozornost umožňuje reagovat dříve, než se drobné nedostatky promění v dlouhodobý problém se zápachy, plísněmi nebo poruchou spotřebiče. Žádný čisticí prostředek ostatně nenahradí mechanické drhnutí a důsledné sušení vnitřku. Voda, usazeniny a vysoká teplota budou vždy podporovat nějakou mikrobiologickou aktivitu – cílem není sterilita, ale udržení jejího množství na rozumné míře.
