Tichý oceán vysílá znepokojivé signály
Nejnovější data oceanografů a meteorologů odhalují zásadní proměnu v tropické části Tichého oceánu. Chladná fáze klimatického cyklu ENSO slábne překvapivě rychle a stoupající teploty vody připravují podmínky pro návrat El Niña dříve, než kdokoli čekal.
Pro velkou část světa to může znamenat výrazné změny v rozložení srážek, nová sucha i další sérii teplotních rekordů. Oceán již nyní posílá jasné signály, že se klimatický systém Země chystá na podstatný přesun.
Světová meteorologická organizace při OSN zdokumentovala, že v prosinci 2025 byl povrch Pacifiku v rovníkové oblasti stále přibližně o 0,8 °C chladnější než dlouhodobý průměr. Už o měsíc později se rozdíl smrskl na pouhých 0,3 °C. Tak prudký posun směrem k neutrálním teplotám je zřetelným signálem, že chladná fáze ustupuje výrazně dříve, než odborníci předpokládali.
Vědci nyní odhadují přibližně 60–70% pravděpodobnost neutrálního stavu ENSO na jaře 2026 – což bývá typickou předehrou pozdějšího přechodu do El Niña. Tento cyklus ovlivňuje počasí po celé planetě a každý jeho zvrat má hmatatelné důsledky pro zemědělství, energetiku i zásobování vodou.
Co se děje na Tichém oceánu: chladná fáze ustupuje oteplení
Přibližně dva roky plnila chladná fáze ENSO nad tropickým Pacifikem roli jemné brzdy globálních teplot. Jenže tato brzda teď prakticky přestává fungovat. Data z konce roku 2025 a začátku roku 2026 dokumentují rychlé oteplování vod v rovníkové části oceánu.
Za tímto obratem stojí zejména oslabování pasátů – stálých větrů vanoucích od východu na západ podél rovníku. Dokud jsou silné, udržují chladnější vody při povrchu východní části Pacifiku. Jakmile slábnou, teplejší vodní masy z hlubších vrstev se prosazují k povrchu a postupně obsazují stále rozsáhlejší plochy oceánu.
Tento mechanismus sám o sobě není ničím novým, avšak jeho rychlost tentokrát překvapila řadu výzkumníků. Mezinárodní týmy monitorující tropický Pacifik pomocí bójí a satelitů zachycují změny prakticky týden co týden. Odborníci z vědeckých institutů upozorňují, že taková dynamika může naznačovat intenzivnější reakci oceánu na dlouhodobé globální oteplování.
Horká voda pod povrchem tlačí systém ke El Niñu
Jedním z klíčových indikátorů blížícího se El Niña jsou teplotní anomálie pod hladinou oceánu. Od ledna 2026 měřicí přístroje zaznamenávají výrazně teplejší vodní masy pohybující se směrem na východ, k pobřeží Jižní Ameriky.
Tyto podpovrchové zásobníky tepla se postupně vynořují k hladině. Ve chvíli, kdy dorazí do střední a východní části tropického Pacifiku, mohou spustit klasický mechanismus El Niña – nadprůměrně teplá voda na obrovské oceánské ploše pak silně přetváří atmosférickou cirkulaci celé planety.
Mezinárodní klimatologická centra registrují rostoucí pravděpodobnost, že k úplnému přechodu do El Niña dojde ve druhé polovině roku 2026. Oceánografové sledují zejména hloubku tepelné anomálie a rychlost jejího šíření směrem k hladině.
Pro srovnání – podobný podpovrchový tepelný puls předcházel silnému El Niñu v letech 2015–2016, který přinesl vlny veder a extrémní srážky do mnoha koutů světa. Tentokrát vědci očekávají spíše slabší nebo středně silnou epizodu, nicméně jistota není možná.
Dvě třetiny šancí na El Niño před koncem roku 2026
Současné numerické modely se v zásadě shodují. Předpovědní centra specializovaná na ENSO odhadují, že pravděpodobnost výskytu El Niña v období červenec–září 2026 již přesahuje 60 %. Pro interval srpen–říjen stoupá téměř na 70 %.
Meteorologové přitom zdůrazňují, že jaro tradičně představuje „obtížnou“ sezónu pro prognózy ENSO. Mezi březnem a červnem se systém oceán–atmosféra chová mimořádně nestabilně, což snižuje spolehlivost modelů. Přes tuto bariéru nejistoty však směřuje naprostá většina dostupných simulací jedním směrem – k oteplující se fázi.
Vědci předpokládají, že nadcházející El Niño bude spíše slabé až středně silné intenzity. Scénář extrémně silné epizody srovnatelné s rekordními roky považují za nepravděpodobný. Klíčovou neznámou zůstává přesná síla jevu – od ní se odvíjí rozsah dopadů na srážky, vedra a bouřkovou aktivitu v různých částech světa.
Jak El Niño mění počasí napříč světem
El Niño zdaleka není jen „lokální“ anomálií nad jedním oceánem. Rozsáhlá oblast nadprůměrně teplé vody nad rovníkovým Pacifikem funguje jako obří topné těleso, které přestavuje globální atmosférickou cirkulaci. Důsledky pociťují prakticky všechny kontinenty.
Západní pobřeží Jižní Ameriky obvykle zasáhnou intenzivnější srážky, časté bleskové povodně a sesuvy půdy. Jihovýchodní Asie a Austrálie naopak skloňují sucha, zvýšené riziko lesních a stepních požárů. Východní Afrika při mnoha epizodách El Niña zaznamenala zesílení srážek, což komplikuje pěstování plodin i stav dopravní infrastruktury.
Tropický Atlantik v době El Niña zažívá útlum hurikánové sezóny, protože ve vyšších vrstvách troposféry sílí vertikální střih větru, který doslova roztrhá vznikající cyklóny. Východní Pacifik naproti tomu vykazuje větší aktivitu hurikánů a tropických bouří u amerického pobřeží.
- Zemědělci v Peru a Ekvádoru obvykle těží z vyšších srážek a lepších sklizní
- Indonéští plantážníci a obyvatelé Filipín se potýkají s nedostatkem dešťů
- Vysychající nádrže způsobují problémy se zásobováním pitnou vodou v jihovýchodní Asii
- Austrálie čelí zvýšenému riziku rozsáhlých požárů ve venkovských oblastech
- Východoafrické země musejí upravovat infrastrukturu kvůli náhlým záplavám
- Karibské státy zaznamenávají klidnější atlantickou hurikánovou sezónu
- Mexiko a Střední Amerika řeší častější bouře přicházející z východního Pacifiku
- Peru opakovaně registruje škody na infrastruktuře způsobené extrémními dešti
Sezóna hurikánů 2026 pod drobnohledem
Blížící se přechod k El Niñu bedlivě sledují také meteorologové zaměření na atlantické hurikány. Historie opakovaně ukazuje, že během teplých epizod ENSO se větry ve vyšších vrstvách atmosféry nad Atlantikem zesilují a vnášejí nestabilitu do struktur vznikajících tropických bouří.
Výsledkem bývá klidnější hurikánová sezóna v Atlantiku: méně bouří dosahuje intenzity silných hurikánů a celkový počet pojmenovaných cyklón klesá. Pro Spojené státy a část Karibiku to může znamenat jisté ulehčení po letech zvýšené aktivity. Jako protiváha ale roste bouřková aktivita v oblasti východního Pacifiku, kde teplé vody podporují vznik a rozvoj bouří.
Výzkumníci z amerických univerzit již nyní připravují modely pro letošní sezónu. Porovnávají aktuální vývoj s historickými daty a hledají paralely s minulými přechody z chladné do neutrální a následně teplé fáze ENSO.
Rekordní teplo navzdory chladné fázi – co to napovídá do budoucna
Nejznepokojivější aspekt celé situace se týká vzájemného působení přirozených cyklů ENSO a dlouhodobého globálního oteplování. Leden 2025 se zapsal do historie jako nejteplejší leden v celé éře přístrojového měření – přestože nad Pacifikem tehdy stále panovala chladnější fáze.
Teoreticky by chladná fáze měla průměrnou teplotu planety snižovat zhruba o 0,1–0,2 °C. V praxi se ale tento efekt ukázal jako příliš slabý na to, aby zabránil rekordům. Globální klima je dnes již natolik zahřáté skleníkovými plyny, že ani periodická chladná epizoda nepřináší skutečný obrat – pouze mírně tlumí tempo oteplování.
V takovém kontextu přidává návrat El Niña v roce 2026 další vrstvu. Tento jev statisticky zvyšuje globální teplotu o další desetiny stupně. V kombinaci s pokračujícím oteplováním pozadí vědci předpokládají, že rok 2026 by mohl vyrovnat nebo překonat nejteplejší roky v historii měření.
Oceán jako zásobník tepelné energie má své limity. Většina přebytečného tepla generovaného skleníkovými plyny putuje do oceánů, které tak prozatím brzdí ještě rychlejší nárůst teplot nad pevninami. Funguje to ale jako postupné nabíjení gigantického akumulátoru.
Teplé vody v tropech živí stále extrémnější jevy: intenzivnější přívalové deště, silnější cyklóny, delší vlny veder na pevninách přiléhajících k mořím. Čím více energie oceán nashromáždí, tím větší „náklad“ se uvolňuje do atmosféry při každé další epizodě El Niña. Každý nový teplý cyklus nad Pacifikem tak startuje z vyšší výchozí teplotní základny než ten předchozí.
Co to znamená pro Česko a Evropu
Evropa – Česko nevyjímaje – leží od tropického Pacifiku tisíce kilometrů daleko, takže vliv ENSO je zde spíše nepřímý. Přesto série intenzivních epizod El Niña zpravidla provází nadprůměrné teploty i na našem kontinentě.
Pro Česko to může znamenat další velmi teplé léto, vyšší riziko dlouhotrvajících suchých období prokládaných prudkými bouřkami. Čím dál častější jsou rovněž mírné zimy s minimem sněhové pokrývky, což zasahuje zemědělství, lesnictví i energetiku.
Signál o možném návratu El Niña v roce 2026 již nyní využívají analytici v energetických společnostech, správci vodních zdrojů i složky odpovědné za krizové řízení. Pro ně představuje několik měsíců předstihu příležitost naplánovat zásoby, modernizovat infrastrukturu nebo přehodnotit mapy povodňového a požárního ohrožení.
Čeští vědci sledují zejména vliv El Niña na srážkový režim ve střední Evropě. Dlouhodobé datové řady ukazují, že roky s El Niñem přinášejí častěji extrémnější výkyvy – od června s mimořádně vysokými srážkovými úhrny po červenec téměř bez deště.
Proč by měl běžný člověk sledovat prognózy ENSO
Přestože názvy fází ENSO zní technicky, v praxi se promítají do velmi konkrétních věcí každodenního života: cen potravin, nákladů na energii a dostupnosti vody. Slabší sklizeň v Asii může zdražit rýži nebo sóju, záplavy v Jižní Americe ovlivní trh s kávou a cukrem. Klidnější hurikánová sezóna v Atlantiku zase působí na bezpečnost ropné a plynárenské infrastruktury.
V mnoha zemích se debata o nadcházejícím El Niñu stává nejen tématem pro klimatology, ale i nedílnou součástí hospodářského plánování. Pro lidi v Česku je důležité alespoň rámcové pochopení toho, že růst globálních teplot a přirozené cykly jako ENSO se vzájemně zesilují.
Každá teplá epizoda nad Pacifikem prohlubuje tendence, které už dnes pozorujeme: delší vlny veder, tropické noci bez ochlazení, extrémní přívalové deště střídané obdobími sucha. Sledování stavu ENSO proto není výsadou nadšenců meteorologie. Je to praktický nástroj, který pomáhá odhadnout, jakým směrem se může ubírat počasí a klima v příštích měsících – i z pohledu našeho regionu a každodenních rozhodnutí, od investic až po běžnou spotřebu vody a energie.
