Muž, který ve 102 letech stále balí notebook a jde učit ostatní
Zatímco většina lidí jeho věku tráví dny v pohodlí domova, Dean Simes ze Sydney si každý den přehodí přes rameno tašku s laptopem a vydává se pomáhat seniorům zorientovat se v moderním digitálním světě.
Je mu 102 let a jeho náplní dne je vysvětlovat starším lidem, jak funguje Windows 11, jak používat chytrý telefon, posílat zprávy přes WhatsApp nebo pracovat s vyhledávači poháněnými umělou inteligencí. Pro mnohé jeho studenty jde o první skutečně klidné a bezstresové setkání s technologiemi, které je dosud naplňovaly úzkostí.
Jak to všechno začalo
Ve věku, kdy si většina lidí nedokáže poradit ani s dálkovým ovladačem od televize, Dean Simes trpělivě objasňuje rozdíly mezi klasickým googlem a nástroji s umělou inteligencí. Vysvětluje také, proč se vyplatí pravidelně aktualizovat operační systém.
V roce 2000, v době, kdy Microsoft chystal uvedení Windows XP, založil neziskovou organizaci Computer Pals zaměřenou na digitální vzdělávání seniorů. Bylo mu tehdy přes 75 let. Svůj první osobní počítač si přitom pořídil teprve krátce před osmdesátými narozeninami.
Místo aby rezignoval na něco tak neznámého, zapsal se na tříletý vzdělávací program pokrývající operační systémy, počítačový hardware i principy uživatelských rozhraní. Nechtěl jen mechanicky klikat podle návodu — chtěl skutečně rozumět tomu, co učí.
Věda dává za pravdu: učení udržuje mozek v kondici
Gerontologové dlouhodobě upozorňují, že aktivní zapojování do nových činností a soustavné vzdělávání pomáhají zachovávat mozkové funkce i v pokročilém věku. Simes je živým důkazem tohoto tvrzení.
Dnes bývá pravidelně označován za nejstaršího nadšence do technologií na světě. Na svých hodinách používá notebook s Windows 11 a chytrý telefon s Androidem, průběžně testuje nové aplikace a sleduje, které z nich by mohly seniorům skutečně ulehčit každodenní život.
Co se senioři na kurzech Computer Pals naučí
Program probíhá v uvolněném tempu, bez testů a bez jakéhokoliv posměchu. Účastníci mohou bez obav pokládat i ty nejzákladnější otázky. Na setkáních s Deanem a jeho dobrovolníky si senioři osvojují dovednosti, které jim přímo usnadňují každodenní život.
Výuka pravidelně zahrnuje tato témata:
- bezpečné ovládání Windows 11 na notebooku i stolním počítači
- rozpoznávání podezřelých zpráv a odkazů na internetu
- ochrana zařízení před viry a škodlivým softwarem
- odesílání fotografií a hlasových zpráv přes WhatsApp
- sestavení jednoduché tabulky v Excelu pro sledování domácího rozpočtu
- práce s vyhledávači využívajícími umělou inteligenci
- instalace a aktualizace aplikací na Androidu
- základy cloudového úložiště a ukládání souborů online
V nedávné době Dean do programu zařadil nový modul věnovaný vyhledávačům s umělou inteligencí. Pro mnoho lidí starších sedmdesáti let zní tato technologie jako science fiction, ale Simes ji přibližuje na zcela konkrétních příkladech — třeba jak hledat recepty, zjistit cestovní trasy nebo dohledat informace o lécích.
Bezpečnost na internetu tvoří neoddělitelnou součást každé lekce. Senioři se učí poznávat podvodné SMS zprávy, které se vydávají za kurýrní společnosti, chápat, jak funguje phishing, a vědí, proč nikdy nesmí sdělovat přihlašovací údaje po telefonu. Starší lidé patří mezi nejčastější oběti online podvodů, takže tyto znalosti mají skutečnou ochrannou hodnotu.
Praxe funguje lépe než teorie
Mezi Deanovy pravidelné studenty patří Vera a Michael Last, oba ve věku 94 let. Scházejí se opakovaně, procvičují instalaci aplikací na Androidu a stejné kroky opakují tak dlouho, dokud si je ruce samy nezapamatují. Dean jim neustále připomíná jednu základní zásadu: trénink, trénink a zase trénink.
Podle něj je teoretická znalost k ničemu, pokud telefon leží v šuplíku a počítač se zapíná jednou za měsíc. Senioři musí klikat, zkoušet, občas udělat chybu — a teprve pak si postup skutečně zafixují. Vědomí, že většinu kroků lze vzít zpět, jim výrazně pomáhá překonat strach, že něco „nenávratně pokazí".
Vera před zahájením kurzů považovala smartphone za přístroj určený výhradně mladším generacím. Dnes pravidelně posílá fotografie vnoučatům přes WhatsApp a bez problémů telefonuje prostřednictvím videohvoru. Michael mezitím zvládl sestavit tabulku v Excelu pro přehled domácích výdajů.
Dean opakuje, že klíčem je pravidelnost. Doporučuje seniorům pracovat s počítačem nebo mobilem každý den, třeba jen pár minut — zkontrolovat počasí, přečíst e-mail nebo zavolat příbuznému přes video. Právě tato každodenní rutina upevňuje návyky daleko účinněji než dlouhé, ale nepravidelné lekce.
Věk jako číslo, ne jako překážka
Dean Simes nemůže vystát, když někdo prohlásí, že je „na technologie příliš starý". Pro něj je věk pouhé číslo. Rozhodující je, zda má člověk stále chuť se něco nového naučit. Sám přiznává, že počítačovým nadšencem nebyl vždy — zvědavost přicházela postupně, jak viděl, jak moc mohou digitální nástroje zjednodušit běžné věci.
Vedení organizace Computer Pals považuje za své životní poslání. Na jeho lekcích nejde jen o ovládnutí dalších funkcí v telefonu. Senioři díky nim zůstávají v kontaktu s rodinou přes videohovory, vyřizují bankovní záležitosti online a mají snadný přístup k informacím, k nimž by se jinak dostávali jen obtížně.
Tento přínos oceňuje i místní samospráva. Úřad okresu Ku-ring-gai v aglomeraci Sydney udělil Deanovi titul „občan roku" za jeho přínos digitálnímu vzdělávání seniorů. Pro účastníky kurzů je to potvrzení, že jejich snaha a chuť učit se mají smysl pro celou komunitu.
Jak vypadá den 102letého učitele počítačů
Deanův denní rozvrh vůbec nepřipomíná obraz typického stoletého člověka. Drží se pevné rutiny: ranní fyzická cvičení, čas strávený se šesti dětmi, partie bridže a krátké vyjížďky autem po okolí Sydney. A do toho všeho jsou vpléteny hodiny strávené u počítače a práce s žáky.
Sám říká, že právě díky práci s ostatními seniory se nestane „rostlinou na gauči". Pravidelná výuka ho nutí sledovat novinky v technologiích, průběžně testovat nové aplikace a udržovat si přehled o aktuálních internetových hrozbách.
Přiznává, že jednou bude muset vedení Computer Pals předat do mladších rukou. Zatím se ale nechystá odejít. Vždy se najde někdo, kdo poprvé bere do ruky smartphone, nebo někdo, komu zrovna zablokovali účet a neví, co dál. A pro takové lidi tu Dean chce být.
Jak pomoci seniorům ve vlastní rodině s technologiemi
Příběh Deana Simese je inspirací pro každou rodinu, kde prarodiče opakují věty jako „To není pro mě" nebo „Já se to v mém věku už nenaučím". Tento Australan dokazuje, že tempo učení může být jiné, ale samotný proces je možný stále — a přináší velké uspokojení.
Při podpoře starších blízkých v oblasti technologií se osvědčuje několik jednoduchých přístupů:
- Vyhýbej se technickému žargonu a vysvětluj na příkladech z každodenního života
- Nech seniora, ať sám klikne na jednotlivé kroky — nedělej to za něj
- Zapiš nejdůležitější postupy na papír krok za krokem, velkým a čitelným písmem
- Vracejte se ke stejným tématům opakovaně a bez jakéhokoli rozčilení
- Povzbuzuj k pravidelnému používání telefonu a počítače prostřednictvím krátkých každodenních úkolů
Strach ze „zkazení" je u seniorů jednou z nejčastějších překážek. Důležité je připomínat, že moderní operační systémy i aplikace jsou čím dál odolnější vůči náhodným chybám a naprostou většinu kroků lze vrátit zpět. Toto vědomí snižuje stres a uvolňuje prostor pro skutečné objevování výhod, které technologie přinášejí. Zároveň jde o jednu z nejlepších ochran před podvodníky, kteří se na starší generaci zaměřují záměrně.
