Švédská studie sledovala téměř třicet tisíc žen po dobu dvaceti let
Rozsáhlý dlouhodobý výzkum provedený ve Švédsku přinesl zjištění, které staví na hlavu zažité dermatologické rady. Ženy, které se soustavně vyhýbaly slunečnímu záření, měly více než dvojnásobné riziko předčasného úmrtí oproti těm, které se slunci pravidelně vystavovaly. Míra tohoto rizika je přitom srovnatelná s každodenním kouřením cigaret.
Výzkumníci z Karolinska Institutet sledovali mezi lety 1990 a 2010 celkem 29 518 Švédek ve věku 25 až 64 let. Každá účastnice na počátku studie podrobně popsala své návyky týkající se pobytu na slunci. Výsledky, které se ukázaly po dvou dekádách sledování, překvapily i samotné lékaře.
Tři skupiny, jeden překvapivý závěr
Badatelé rozdělili ženy podle míry jejich vystavení slunci do tří skupin: ty, které se slunci aktivně vyhýbaly, ty s umírněnou expozicí a ty, které trávily na slunci hodně času. Porovnání těchto skupin odhalilo zásadní souvislost mezi slunečním zářením a celkovou délkou života.
Obzvlášť překvapivé bylo srovnání nekuřaček, které se UV záření důsledně stranily, s kuřačkami, jež naopak trávily na slunci hodně času. Očekávaná délka života obou skupin vycházela podle analýzy velmi podobně. Epidemiologové v tom vidí jasný signál – vyhýbání se slunci může být samo o sobě rizikovým faktorem, nikoli pouze ochranou.
Odhadované zkrácení života u žen s nejnižší expozicí slunci činilo přibližně 0,6 až 2,1 roku ve srovnání se ženami, které slunce pravidelně využívaly. Tento výsledek zůstal konzistentní i po zohlednění věku, výchozího zdravotního stavu a délky sledování.
Proč slunce může chránit zdraví a prodlužovat život
Nikdo nezpochybňuje spojitost mezi nadměrným opalováním a rakovinou kůže. Klíčová otázka zní jinak: proč je přesto celková úmrtnost nižší u lidí, kteří slunce využívají? Hlavní vysvětlení spočívá ve vitaminu D – přesněji v hormonu, který si tělo samo vytváří v kůži pod vlivem UVB záření.
Tato látka zásadně ovlivňuje hustotu kostí, funkci imunitního systému i zdraví kardiovaskulárního aparátu. Chronický nedostatek vitaminu D vědci dlouhodobě spojují se zvýšeným rizikem srdečního infarktu, mozkových příhod, některých nádorových onemocnění a horšího průběhu infekcí. Ve skandinávských zemích, kde jsou zimy temné a dlouhé, je riziko tohoto deficitu obzvlášť vysoké – a v České republice to není o mnoho lepší.
Pokud se člověk v severské zimě stranní i toho mála slunce, které se ukáže, může dojít k vážnému rozkolísání metabolismu vitaminu D. Suplementace vitaminu D v zimních měsících může být pro mnohé vhodným řešením, vždy však po konzultaci s lékařem.
Slunce reguluje krevní tlak i biologické hodiny
Vědci upozorňují i na další mechanismy. Pod vlivem UV záření uvolňuje pokožka oxid dusnatý – sloučeninu, která rozšiřuje cévy a přispívá ke snižování krevního tlaku. Není proto překvapivé, že ve skupině vyhýbající se slunci se kardiovaskulární problémy vyskytovaly výrazně častěji.
Důležitou roli hraje také regulace cirkadiánních rytmů. Sluneční světlo přímo ovlivňuje hladiny melatoninu a kortizolu, tedy hormonů řídících spánek, bdění a reakci těla na stres. Dlouhodobé narušení těchto rytmů vědci spojují s větší náchylností k chronickým chorobám – od deprese až po cukrovku druhého typu.
Kancelářští pracovníci bez přístupu k dennímu světlu nebo lidé pracující v nočních směnách patří mezi zvlášť ohrožené skupiny. Záměrně naplánovaný krátký pobyt venku v průběhu dne může přinést měřitelné zdravotní benefity – dokonce i patnáctiminutová procházka o poledni s odkrytými předloktími a obličejem.
Nemoci srdce a cév stojí za největšími rozdíly v úmrtnosti
Když vědci rozdělili data podle příčin úmrtí, ukázalo se, že dominantní roli hrají onemocnění kardiovaskulárního systému. Ve skupině žen vyhýbajících se slunci se výrazně častěji vyskytovaly tyto zdravotní potíže:
- infarkty myokardu a další formy ischemické choroby srdeční
- mozkové příhody, ischemické i hemoragické
- chronická arteriální hypertenze s orgánovými komplikacemi
- ateroskleróza velkých tepen s následnou dysfunkcí orgánů
- srdeční selhání způsobené dlouhodobým přetížením srdečního svalu
- arytmie spojené s elektrolytovou nerovnováhou
- onemocnění periferních tepen a zhoršené prokrvení končetin
Právě tato onemocnění – nikoli nádory kůže – způsobovala zásadní rozdíl v úmrtnosti mezi sledovanými skupinami. Dodatečné případy rakoviny kůže u osob pobývajících na slunci nedokázaly vyvážit vlnu kardiovaskulárních úmrtí u těch, které se UV záření vyhýbaly. Rakovina kůže je ve Švédsku relativně vzácná a dnes se navíc diagnostikuje dříve, což prognózu výrazně zlepšuje.
Nemoci srdce a cév přitom zůstávají hlavní příčinou úmrtí i v České republice. Proto je nutné brát v potaz všechny faktory, které je mohou ovlivnit – a expozice slunečnímu světlu mezi ně nepochybně patří.
Jak vypadá rozumná a bezpečná expozice slunci
Autoři výzkumu rozhodně nevyzývají k agresivnímu opalování bez jakékoli ochrany. Poselství studie nezní „opaluj se naplno", ale spíše „úplné schovávání se ve stínu může také stát roky života". Nejrozumnější přístup leží někde uprostřed – pravidelná, umírněná expozice bez toho, aby kůže zčervenala nebo se spálila.
Konkrétní doporučení se přirozeně liší podle fototypu pleti, zeměpisné šířky i ročního období. Několik obecných zásad pro zdravě uvažující přístup k slunci:
- Krátké vycházky na slunce v poledních hodinách několikrát týdně, bez zarudnutí kůže, přinášejí optimální poměr benefitů a rizik.
- Ochrana pomocí UV filtrů a vhodného oblečení je nezbytná při dlouhém pobytu na pláži nebo ve vysokohorském prostředí.
- Vyhýbej se „smažení" na přímém slunci, zejména mezi jedenáctou a patnáctou hodinou.
- Pravidelná kontrola mateřských znamének u dermatologa je klíčová, zvláště při světlé pleti nebo rodinné zátěži melanomem.
- Suplementaci vitaminu D v zimních měsících zvaž po domluvě s lékařem nebo odborníkem na výživu.
Co studie neřeší a jak správně číst její závěry
Popsaný výzkum má charakter observační studie. To znamená, že prokazuje souvislost mezi životním stylem a zdravím, ale nemůže stoprocentně doložit, že právě nedostatek slunce přímo způsobuje předčasné úmrtí. Část rozdílů mohou teoreticky vysvětlovat i jiné nezachycené faktory, například genetické předpoklady, stravovací návyky nebo míra chronického stresu.
Badatelé se však tato zkreslení snažili minimalizovat. Ve svých statistických modelech zohlednili vzdělání, index tělesné hmotnosti, fyzickou aktivitu i konzumaci alkoholu. Ani po těchto korekcích spojitost mezi vyhýbáním se slunci a vyšší úmrtností nezmizela, což svědčí o robustnosti výsledků.
Je také nutné připomenout, že závěry pocházejí ze země se specifickým severským klimatem. V Česku jsou sice zimy rovněž dlouhé a tmavé, ale léto přináší výrazně více slunečního záření než ve Švédsku. V oblastech blíže k rovníku se hranice mezi umírněnou a nadměrnou expozicí posouvá úplně jinam. Doporučení vytvořená pro jedno podnebí proto nelze mechanicky přenášet do jiných podmínek bez přizpůsobení.
Praktické poselství pro život v Česku
Dosavadní zdravotnické kampaně se soustředily především na varování před rakovinou kůže. Tento vzkaz zůstává aktuální, zejména pro lidi se světlou pletí nebo velkým počtem mateřských znamének. Výsledky švédské studie však naznačují, že je třeba doplnit obraz o širší pohled na zdraví celého organismu.
Pro obyvatele České republiky to může znamenat jednoduché poselství: místo strachu z každého sluneční paprsku se nauč slunce moudře využívat. Polední procházka s odhalenými předloktími a obličejem dokáže pro srdce i imunitu udělat více, než se běžně předpokládá – pokud neskončí zarudnutím nebo puchýři.
Zvláštní pozornost by tomuto tématu měly věnovat osoby ohrožené kardiovaskulárními chorobami – s hypertenzí, nadváhou, diabetem druhého typu – a také ti, kdo pracují trvale v uzavřených prostorách bez přístupu denního světla. Dokáže krátká dávka slunce přinést stejný zdravotní efekt jako pravidelný pohyb a vyvážená strava?
