Kousek čokolády nebo zbytky z oběda mohou psa zabít
Voňavá kost, trocha čokolády, zbytky z nedělního oběda – pro psa je to lákavé jako ráj. Jenže pro jeho zdraví to může dopadnout katastrofálně. Naprostá většina otrav u psů začíná přímo v kuchyni nebo u jídelního stolu, a to s tím nejlepším úmyslem ze strany majitele.
Stačí znát, které potraviny z naší lednice dokážou vyvolat silné bolesti, selhání orgánů nebo dokonce smrt čtyřnohého mazlíčka – a vědět, jak jednat, když se to přihodí.
Psí organismus prostě funguje jinak než ten lidský. Odlišné enzymy, odlišný metabolismus, jiná míra odolnosti vůči jedovatým látkám. Co my strávíme bez jakéhokoliv problému, může u psa rychle způsobit průjem, poškození jater nebo srdeční arytmii.
Silně jedovatá potravina může psa otrávit i v napohled zanedbatelném množství. Jiné škodlivé látky působí nenápadně a pomalu, ale při pravidelném podávání ničí organismus zevnitř. Nebezpečí je zvláště vysoké u štěňat, starých psů, nemocných zvířat a miniaturních plemen. Pro jezevčíka nebo yorkšíra je „malý kousek" třeba stejná porce, jako by nám lidům přišla celá tabulka na stůl.
Veterináři opakovaně upozorňují, že mnoho majitelů vůbec netuší, jak malé množství běžné potraviny stačí k závažným zdravotním komplikacím. Toxiny se v psím těle hromadí jinak než v lidském a některé sloučeniny se prakticky vůbec nerozkládají.
Proč může být lidské jídlo pro psa smrtelné
Psi jednoduše postrádají enzymy nezbytné k rozkladu celé řady látek, se kterými si naše tělo poradí bez sebemenší nesnáze. Typický příklad? Teobromin z čokolády nebo sloučeniny z cibule, jež u psa likvidují červené krvinky.
Psí metabolismus navíc způsobuje, že i menší dávka toxinu napáchá větší škody. Játra a ledviny zpracovávají jedovaté látky pomaleji, ty se pak hromadí v tkáních a nenávratně poškozují orgány. U malých plemen je situace ještě dramatičtější – jejich tělo má menší rezervy a omezenou schopnost tato poškození kompenzovat.
Výzkumy Americké veterinární lékařské asociace potvrdily, že nejčastější příčinou akutních otrav u psů jsou právě zcela běžné domácí potraviny. Data ukazují, že téměř sedmdesát procent takových případů by šlo předejít, kdyby majitel znal základní rizikové položky ze svého jídelníčku.
Vařené kosti a jejich skrytá nebezpečnost
Vařené kosti jsou klasická a velmi zákeřná past. Tepelná úprava je totiž zkřehčí natolik, že se lámou na ostré třísky se schopností způsobit vážné zranění.
Takové třísky se mohou zaklínit mezi zuby nebo v jícnu, prodrápat či dokonce prorazit stěnu žaludku a střev a vyvolat silnou bolest, zvracení nebo krvácení do dutiny břišní. Obzvláště riskantní jsou kosti z kuřete a králíka – jsou tenké, ostré a rozpadají se velmi snadno.
Bezpečnější alternativou je syrový, pečlivě vybraný velký chrupavčitý kus hovězího masa podávaný pod přímým dohledem. Veterináři jednoznačně doporučují vyhýbat se kostem z tepelně upravených jídel a raději sáhnout po speciálních dentálních pamlscích.
Pokud přesto pes kost spolkne, pečlivě sledujte příznaky: nadměrné slinění, opakované dávení, ztrátu apetitu nebo krev ve stolici. V takovém případě je bezodkladná návštěva veterinární kliniky naprostou nutností.
Čokoláda a kakao – sladká past s hořkými následky
Čokoláda obsahuje teobromin, látku, kterou psí organismus rozkládá jen velmi obtížně. Funguje jako silný stimulant srdce a centrální nervové soustavy. Čím vyšší obsah kakaa, tím větší hrozba otravy – nejnebezpečnější jsou proto hořká čokoláda a čisté kakao.
Příznaky teobriminové otravy zahrnují neklid, přecitlivělost, svalový třes a zrychlenou nebo nepravidelnou srdeční akci. V těžkých případech se dostavují křeče a oběhový kolaps.
Již několik desítek gramů hořké čokolády může být nebezpečných pro středně velkého psa, pro malého jedince potenciálně smrtelných. Mléčná čokoláda je sice méně toxická, ale při větším množství stále představuje reálné ohrožení.
Výzkumníci z University of Liverpool zjistili, že toxická dávka pro psa začíná již při dvaceti miligramech teobrominu na kilogram tělesné hmotnosti. Jedna tabulka tmavé čokolády přitom může obsahovat až pět set miligramů této látky.
Další potraviny, které vašeho psa ohrožují
Alkohol a fermentované výrobky obsahují etylalkohol, který na psa působí jako silné anestetikum. Malé množství způsobí nejistou chůzi a dezorientaci. Větší dávka hrozí zástavou dechu, ztrátou vědomí a smrtí.
Stejně nebezpečná jsou kynutá kvasnicová těsta ponechaná k vykynování – fermentují přímo v žaludku, produkují alkohol a plyny, což může vyústit v život ohrožující zákrut žaludku vyžadující okamžitou chirurgickou operaci.
- Mléko a laktózové výrobky – většina dospělých psů laktózu špatně toleruje, výsledkem jsou průjmy a plynatost
- Cibule ve všech podobách – ničí červené krvinky a vede k hemolytické anémii
- Česnek podávaný „na imunitu" – patří do stejné botanické rodiny jako cibule a stejně tak likviduje krevní buňky
- Uzeniny, slanina a šunka – tučné a silně solené maso zatěžuje slinivku břišní i ledviny
- Káva a energetické nápoje – kofein přehnaně stimuluje srdce, podobně jako teobromin
- Avokádo – extrémně tučné, způsobuje bolesti břicha a zánět slinivky
- Tuňák určený pro lidi – obsahuje nadměrné množství soli a hrozí kumulací těžkých kovů
- Hrozny a rozinky – způsobují akutní selhání ledvin, a to i v miniaturním množství
U cibule je toxické působení podmíněno specifickými sloučeninami, které rozrušují erytrocyty. Jedovatá je dušená i smažená cibule, cibule v omáčkách, polévkách a hotových jídlech, ale i sušené vločky a cibulový prášek.
Příznaky zahrnují slabost, bledé dásně, zrychlené dýchání a tep a někdy také tmavou moč. Problém se může projevit po jedné větší porci nebo po opakovaném podávání malých množství. Lékaři zdůrazňují, že účinek je kumulativní – i pravidelné malé dávky postupně a nenávratně ničí krevní buňky.
Syrový vaječný bílek a lesní houby
Syrový bílek kuřecího vejce obsahuje avidin, bílkovinu, která v těle váže biotin – vitamín B8. Při časté konzumaci hrozí nedostatek tohoto vitamínu, projevující se zhoršeným stavem kůže a srsti i poruchami metabolismu tuků a bílkovin.
Pokud chcete psovi vejce dopřát, bezpečnější je tepelně upravená forma v rozumném množství jako doplněk vyvážené stravy. Žloutek je přitom bezpečný i v syrovém stavu a skrývá cenné živiny.
Volně rostoucí houby jsou pro psa přinejmenším stejně nebezpečné jako pro člověka, nezřídka i víc. Houbové toxiny vyvolávají neurologické poruchy – třes, ataxii, křeče – a vedou k selhání jater a ledvin, případně k rychlému celkovému vyčerpání organismu.
Problém je, že pes málokdy pořádně žvýká, prostě polyká. Je proto velmi obtížné odhadnout, kolik a jaké houby pozřel. Jakékoli podezření, že zvíře v lese nebo na zahradě okusilo houbu, si žádá okamžitou reakci a bezodkladné vyhledání veterinární pomoci.
Co dělat, když pes snědl něco škodlivého
Rozhodující jsou první dvě hodiny od spolknutí toxické potraviny – v tomto okně lze obsah žaludku ještě bezpečně odstranit. Okamžitě zavolejte veterinární kliniku a přesně popište, co pes snědl, v jakém množství a kdy přesně k tomu došlo.
Nikdy nevyvolávejte zvracení svépomocí pomocí soli nebo tzv. domácích metod. Tím stav psa jen zhoršíte. Veterinář sám posoudí, zda je vyvolání zvracení vhodné, nebo zda je lepší jiný postup – například podání aktivního uhlí.
Odborníci mají k dispozici antidota i podpůrnou léčbu, která může zachránit život vašeho mazlíčka. Včasný zásah dokáže výrazně omezit rozsah poškození orgánů a zkrátit dobu rekonvalescence. Uložte si také číslo toxikologické pohotovosti pro zvířata.
Jak ochránit psa před otravou přímo doma
Členové rodiny často psa přikrmují z čisté dobroty. Vyplatí se společně stanovit jasná pravidla, co mu absolutně nedáváme – ani výjimečně, ani „od svátku". Dobře funguje jednoduché pravidlo: cokoli voní jako naše jídlo, do psí misky nepatří.
Zásadní je pořádek v kuchyni. Nenechávejte zbytky jídla bez dozoru na pracovní desce, zajistěte odpadkový koš víkem a ukládejte sušené ovoce, čokoládu a kávu do skříněk mimo dosah psího čenichu.
Používejte výhradně pamlsky určené přímo pro psy. Na trhu je dnes obrovské množství žvýkaček, sušenek a odměn přizpůsobených psímu trávicímu systému. Díky nim je snazší odolat pokušení „dám mu jen kousíček toho, co jím já" – a předejít tak situaci, kdy odměňování skončí naléhavou návštěvou veterinární ordinace.
Nezapomínejte, že některé škodlivé složky se v těle hromadí. Pes může dlouho vypadat naprosto zdravě, přestože jeho játra nebo ledviny už pracují na hraně svých možností. Proto je nejrozumnější přistupovat k lidskému jídlu jako k absolutní výjimce, nikoli normě – a vždy si ověřit, zda daná potravina psovi vůbec prospívá. Pokud si nejste jistí, krátký telefonát veterináři ušetří stres vám i vašemu zvířeti.
