Generativní AI mění pracovní trh rychleji, než si uvědomujeme
Generativní umělá inteligence proniká do firem tempem, které předčí očekávání. Nová analýza francouzského pojišťovacího gigantu Coface odhaluje znepokojivý závěr: v nadcházejících letech může být v ohrožení až pět milionů pracovních míst.
Studie vypracovaná ve spolupráci s francouzským observatořem trhu práce předpovídá vážné narušení stability zaměstnanosti v horizontu několika let. Paradoxně nejohroženější skupinou nejsou manuální dělníci, ale dobře placení kancelářští pracovníci a mladí lidé na startu kariéry.
Od chatbotů k testování – kde jsme teď
Od spuštění ChatGPT v roce 2022 se téma práce stalo středobodem všech debat o AI. Část odborníků vidí v technologii motor produktivity, jiní bijí na poplach před krizí zaměstnanosti nevídaného rozsahu. Masivní propouštění a hluboké restrukturalizace jsou zatím spíše výjimkou než pravidlem.
Dostupná data to potvrzují: v roce 2025 využívalo generativní AI denně při práci pouze sedm procent francouzských zaměstnanců, jednou týdně pak čtrnáct procent. Jsme stále ve fázi experimentování. Klíčový zlom přijde s nástupem takzvaných agentů AI – systémů schopných samostatně plánovat a zvládat celé sekvence úkolů bez lidského dohledu.
Jak se agenti AI liší od běžných chatbotů
Právě přechod od chatbotů k agentům AI vyvolává největší obavy ekonomů. Zatímco dnešní nástroje odpovídají na dotazy a nabízejí návrhy, agent AI jde mnohem dál. Sám připravuje reporty, komunikuje s klienty, třídí data a dotahuje úkoly do konce – a to s minimálním zapojením člověka.
Vědci z Coface upozorňují, že klíčová je schopnost takzvaného chain-of-thought plánování. Agent dokáže propojit několik dílčích úkolů do logického celku a průběžně optimalizovat postup. Francouzští odborníci přirovnávají tento skok k přechodu od jednoduché kalkulačky k tabulkovému procesoru Excel – místo jednoho výpočtu zvládne celou finanční analýzu včetně grafů a prognóz.
Každé šesté pracovní místo v ohrožení během dvou až pěti let
Pokud bude tempo adaptace AI odpovídat předpokladům autorů studie, čeká francouzský trh práce otřes. Konkrétně to znamená, že během dvou až pěti let bude ohroženo zhruba každé šesté pracovní místo – přibližně pět milionů pozic.
Nepůjde přitom vždy o úplnou likvidaci pracovního místa. Častěji dojde k hluboké proměně jeho náplně: část úkolů převezme AI a firmy začnou postupně přizpůsobovat počty i strukturu zaměstnanců. Ekonomové Coface zdůrazňují, že tato transformace nebude okamžitá – bude postupná, a proto v počátečních fázích o to méně viditelná.
Na rozdíl od dřívějších technologických revolucí, které zasáhly především fyzickou a opakující se práci, generativní AI míří na duševní činnosti. Specialisté ze Sorbonny upozorňují, že tentokrát nejsou v první linii dělníci v továrně, ale absolventi prestižních škol sedící v moderních kancelářích.
Které profese jsou nejvíce ohroženy
Umělá inteligence zvládá stále lépe analýzy, psaní, design, přípravu dokumentů i prezentací. Právě tyto činnosti dosud zajišťovali především dobře odměňovaní kancelářští specialisté. Výzkumníci identifikovali sektory s nejvyšším rizikem automatizace:
- Architektura a inženýrství – generování projektů, výpočtů a konstrukčních variant
- Informatika a matematické profese – kód generovaný AI, automatické testování
- Administrativní podpora a kancelářská práce – korespondence, sestavy, reporty
- Kreativní obory – grafika, design, média, umění, střih videa
- Právní oblast – tvorba vzorů smluv, rešerše, analýzy judikatury
- Marketing a copywriting – tvorba textů, kampaní a obsahových strategií
- Finanční analytika – příprava modelů a vyhodnocování dat
- Překladatelství – automatický překlad s lidskou korekcí
V mnoha těchto oborech jsou reálné dopady již viditelné. Grafiky vytlačují nástroje generující vizuály během sekund. Překladatelé dostávají čím dál méně jednoduchých zakázek. Junioři v právních odděleních nebo marketingových týmech se potýkají s tím, že AI začíná jejich úkoly plnit rychleji a levněji.
Některá pařížská grafická studia již omezila nábor juniorních designérů a místo toho investují do licencí nástrojů pro generování obrazu. Podobně právnické kanceláře nasazují specializované AI nástroje pro právní rešerše, které dříve obstarávali začínající právníci.
Proč mladí lidé čelí největšímu riziku
Obzvláště složitá situace čeká lidi vstupující na pracovní trh. Stážisté, praktikanti a junioři na prvních pozicích dělají přesně to, co firmy jako první zkoušejí automatizovat: jednoduché analýzy, rešerše, příprava poznámek nebo prvotní návrhy prezentací.
Část podniků již nyní brzdí nábor na juniorské pozice. Místo nových zaměstnanců investují do AI nástrojů, které přebírají rutinní úkoly začátečníků. Personalisté v Lyonu potvrzují, že pozice asistenta projektu nebo junior analytika jsou dnes méně běžné než před třemi lety.
Hrozí přitom nebezpečný bludný kruh. Pokud junior nemá kde získat praxi, nikdy se nestane seniorem. A pokud není dost seniorů, kdo bude kontrolovat výstupy AI? Vědci z École Polytechnique varují, že tento paradox může dlouhodobě oslabit celé profese a podkopat jejich odbornou základnu.
Státní reakce nemusí stačit na tempo změn
Francouzská vláda již oznámila několik iniciativ zaměřených na přípravu pracovníků pro éru AI. Jedna z nich počítá s proškolením až patnácti milionů lidí do roku 2030 – záměrem je, aby zaměstnanci tyto nástroje nejen přestali vnímat jako hrozbu, ale uměli je aktivně využívat v každodenní práci.
Ekonomové zapojení do studie Coface však přiznávají, že stávající opatření tempu změn nestačí. Říkají to otevřeně: je čas na intenzivnější diskusi a konkrétní strategie, ne pouze na pilotní školicí programy pro vybrané skupiny. Programy ministerstva práce zatím pokrývají jen zlomek skutečně ohrožených profesí.
Vědci zároveň připomínají, že po každé velké technologické vlně – od robotizace přes rozvoj internetu až po digitální platformy – se objevovaly apokalyptické předpovědi. Část se nenaplnila, část se projevila v méně zřejmé podobě a s časovým zpožděním. Proto někteří experti varují před přehnanou panikou a upozorňují, že firmy mají sklon přeceňovat rychlost a rozsah automatizace v krátkém horizontu.
Co francouzská data znamenají pro ostatní evropské země
Francouzský trh práce se z hlediska struktury zaměstnanosti a míry digitalizace příliš neliší od české reality ani od situace v ostatních evropských státech. Závěry tamější analýzy tak mohou sloužit jako včasné varování i pro nás.
Pro zaměstnance to znamená nutnost dvojí bdělosti. Na jedné straně je výhodné naučit se s AI pracovat a brát ji jako přirozený pracovní nástroj – podobně jako kdysi kancelářský balík Microsoft Office nebo internetový vyhledávač. Na druhé straně je důležité vědomě rozvíjet oblasti, kde má člověk přirozenou převahu: budování vztahů, porozumění kontextu, přebírání odpovědnosti za rozhodnutí a kreativní propojování témat.
Pro firmy je to signál, že nejkratší cesta – snižování nákladů nahrazováním lidí algoritmy – může krátkodobě zlepšit výsledky, ale dlouhodobě hrozí ztrátou klíčových kompetencí a loajálních týmů. Čím dál důležitější bude poctivá komunikace plánů automatizace a nabídka reálných cest k rekvalifikaci.
Umělá inteligence nemusí nutně přinést masivní katastrofu na trhu práce. Francouzská data však jasně naznačují, že bez promyšlené strategie ze strany států, zaměstnavatelů i samotných pracovníků snadno dojde ke scénáři, kdy náklady transformace dopadnou především na nejzranitelnější skupiny – mladé, začátečníky a lidi v profesích nejsnáze automatizovatelných. Možná právě teď je ten správný okamžik položit si otázku: chcete být v této změně aktivním hráčem, nebo pouze pasivním přihlížejícím?
