Zapomenutý koncept získává druhý dech
Automobilky oživují myšlenku, kterou mnozí dávno pohřbili. Elektrická vozidla doplněná malým spalovacím motorem jako pojistkou před vybitou baterií zažívají překvapivý comeback.
Zdálo se, že vývoj je jasný: tradiční spalovací motory ustoupí elektromobilům napájeným ze zásuvky. Jenže skutečnost se ukázala být mnohem komplikovanější. Řidiči se stále obávají, že uvíznou uprostřed ničeho s prázdnou baterií, a síť nabíjecích stanic roste podstatně pomaleji, než slibovali politici i automobilové koncerny.
Právě tento problém se nyní výrobci pokoušejí řešit technologií, která spojuje to nejlepší z obou světů. Pro řadu majitelů vozů představuje elektromobil s prodlouženým dojezdem pragmatický kompromis mezi ekologickými cíli a každodenní realitou provozu.
Co přesně znamená elektromobil s prodlouženým dojezdem
Vozy označované zkratkou EREV (extended-range electric vehicle) tvoří zcela specifickou kategorii. Chovají se jako klasická elektrická auta, ale v záloze skrývají jeden důležitý trik: malý benzinový motor, který funguje jako palubní generátor elektrické energie.
V praxi to vypadá takto. Kola pohání výhradně elektromotor, stejně jako u běžného elektromobilu. Pouze na baterii auto zvládne přibližně 150 až 300 kilometrů. Jakmile se akumulátor vybije, nastupuje spalovací motor, který produkuje elektřinu a průběžně dobíjí baterii za jízdy. Celkový dojezd tak může dosáhnout až kolem 1 500 kilometrů, aniž by řidič musel nervózně pátrat po nabíječce.
Nejde o klasický hybrid, kde spalovací motor přímo pohání kola. V EREV plní roli přenosné elektrárny umístěné přímo ve vozidle. Řidič má pocit, že sedí za volantem normálního elektromobilu, ale přítomnost palivové nádrže výrazně snižuje stres z nedostatku nabíjecí infrastruktury.
Proč se tento koncept vrací právě v tuto chvíli
První evropský pokus o podobnou technologii zkrachoval. Prémiový Fisker Karma ani verze BMW i3 s přídavným spalovacím motorem si zákazníky nezískaly. Byly příliš drahé, průměrnému řidiči těžko srozumitelné a nabíjecí infrastruktura v té době teprve opatrně začínala vznikat.
Trh ovlivnily dva zásadní faktory. Na jedné straně přišel skutečný regulační tlak na snižování emisí CO₂, na druhé straně velká část řidičů dodnes nemá možnost pohodlně nabíjet auto denně doma nebo v práci. A právě sem přirozeně vstupují EREV jako praktický kompromis mezi teorií a životem.
Vědci z automobilového průmyslu upozorňují, že psychologická bariéra spojená s omezeným dojezdem představuje pro elektromobilitu větší překážku než samotná technická omezení baterií. Vozidla s prodlouženým dojezdem tuto bariéru dokážou účinně bořit.
Čína ukazuje, jak velký tento trend skutečně je
Tempo udává Čína, která se proměnila v největší testovací polygon pro tuto technologii. Podle oborových dat se na čínském trhu prodalo již přibližně 2,4 milionu vozidel s prodlouženým dojezdem. Pro někoho jde o přechodné řešení, pro jiné o zlatou střední cestu na příští roky.
Značky jako Li Auto postavily celou svou strategii právě na tomto pohonu. Nabízejí zejména velká SUV – těžce vybavená, prostorná a zaměřená na rodinné cestování na dlouhé vzdálenosti. Čínské zákazníky oslovila vize auta, které ve městě jezdí na elektřinu a na delší trase se může kdykoli zachránit tankováním na benzinové pumpě.
Analytici z automobilového sektoru sledují rovněž další čínské výrobce. Xpeng, Voyah nebo Zeekr rozšiřují svá portfolia o modely EREV. Šanghaj, Peking a další velká města navíc vytvářejí pro tato vozidla zvláštní regulační podmínky, které jejich prodej dále podporují.
Amerika také začíná tuto technologii brát vážně
Na tento trend nyní pozorně upírají zrak i američtí výrobci, zejména ti, jejichž byznys stojí na velkých pickupech a terénních vozech. Pro majitele takových aut bývají čistě elektrické pohony příliš riskantní – trasa velmi často vede přes řídce osídlené oblasti, kde je rychlá nabíječka spíše vzácností.
Dobrým příkladem je nová značka Scout Motors, za níž stojí koncern Volkswagen. Společnost otevřela rezervace budoucích modelů a záhy viděla, co zákazníci požadují: přibližně 87 procent zájemců si vybralo variantu s doplňkovým generátorovým spalovacím motorem.
Ford, Audi, Ram nebo Jeep připravují vlastní konstrukce, protože zjistili, že přesvědčit řidiče těžkého vozu 4×4 k elektrifikaci je snazší, pokud může v nouzi prostě zajet na stanici a natankovat. To platí zejména ve státech, kde nabíjecí infrastruktura mimo hlavní trasy prakticky neexistuje.
Inženýři z Detroitu počítají s tím, že americký trh s pickupy a velkými SUV představuje ideální prostředí pro EREV. Texas, Montana nebo Wyoming nabízejí obrovské vzdálenosti a minimální hustotu nabíjecích stanic. Kalifornie naproti tomu tlačí na snižování emisí přísnou legislativou.
Je to skutečně ekologické řešení, nebo jen marketingová iluze
Celkový obraz ale zdaleka není bezoblačný. Organizace zaměřené na ochranu klimatu pohlížejí na EREV s výraznou nedůvěrou. Reklamy je často prezentují jako vozy, které v běžném provozu jezdí prakticky bez emisí a palivo spotřebovávají jen výjimečně při delších výjezdech.
Analýzy říkají něco jiného. Data shromážděná organizací Transport & Environment naznačují, že jakmile je baterie vybitá a auto jede jen s pomocí generátoru, průměrná spotřeba paliva dosahuje přibližně 6,4 litru na 100 kilometrů. To odpovídá zcela běžnému benzínovému nebo naftovému vozu.
Pokud majitel akumulátor pravidelně nenabíjí doma ani v práci a spoléhá převážně na spalovací motor, celý ekologický předpoklad se hroutí. Místo chytrého mostu mezi érou ropy a érou plné elektromobility se takové auto stává těžkým a komplikovaným zařízením s emisemi srovnatelnými s klasickým vozidlem.
Výzkumníci z univerzit varují před rizikem greenwashingu. Bruselský institut pro dopravní politiku zveřejnil studii mapující skutečné chování majitelů plug-in hybridů. Výsledky ukázaly, že většina řidičů nabíjí podstatně méně, než výrobci předpokládají.
Co na to říkají inženýři a odborníci z praxe
Odborná komunita nemluví jedním hlasem. Část specialistů považuje kombinování dvou kompletních systémů – elektrického a spalovacího – za jednoduše neefektivní. Více součástek přináší vyšší hmotnost, větší náklady na výrobu, servis i opravy, a tím i vyšší uhlíkovou stopu v průběhu celého životního cyklu vozidla.
Někteří experti předpovídají, že role těchto konstrukcí prudce poklesne ve chvíli, kdy se rychlé nabíječky objeví hustě nejen u dálnic, ale také v menších obcích. Pak řidiči ztratí hlavní argument pro vožení přídavné spalovací elektrárny na palubě.
Existují však odborníci, kteří se na věc dívají pragmatičtěji. Upozorňují, že miliony lidí po celém světě si zvykly na to, že tankování zabere pět minut a stanice jsou doslova všude. A tato výhoda jen tak nezmizí, bez ohledu na ambice politiků nebo energetických firem.
Vědci ze Stuttgartské univerzity testovali různé scénáře využití EREV. Jejich výpočty naznačují, že pokud majitel nabíjí pravidelně a elektrický dojezd pokryje 80 procent jeho každodenních tras, celková emisní bilance je o 40 procent příznivější než u čistě spalovacího vozu.
Co to znamená pro řidiče v Česku a na Slovensku
Z pohledu českého uživatele zní téma překvapivě aktuálně. Síť rychlých nabíječek nacházíme převážně u hlavních tahů a v panelových domech se stále jen zřídka dá legálně a pohodlně nabíjet auto přímo pod domem. V takovém prostředí může EREV vypadat jako lákavý kompromis: elektřina ve městě, palivo na dlouhé trasy.
Klíčové je ale chladnokrevně spočítat, jak bude konkrétní auto reálně využíváno. Pokud máte možnost pravidelně nabíjet a většinu vzdáleností ujedete na elektrický pohon, spalovací motor se spustí jen při dovolených nebo pracovních cestách. Emisní bilance i náklady na palivo pak zůstanou příznivé.
Pokud však plán počítá s tím, že „vždycky se dá natankovat a zásuvka není potřeba", elektromobil s prodlouženým dojezdem se de facto promění v klasické spalovací auto – jenže těžší a dražší na výrobu. Z hlediska klimatu je pak podobný koncept velmi obtížné obhájit.
Pro mnoho řidičů nebude rozhodující ani tak typ pohonu z katalogu, jako spíše ochota změnit každodenní návyky. EREV odměňuje ty, kteří začlení nabíjení do rutiny – podobně jako připojení telefonu přes noc – a palivo použijí skutečně jen tehdy, když trasa překoná původní plán. Jinak se elektromobil se záložním plánem rychle promění v zbytečně komplikovaný stroj, jehož jedinou skutečnou předností zůstane marketingový štítek, nikoli reálná úspora nebo přínos pro životní prostředí.
