Proč stále více Čechů přechází na studené praní – nepovíte si

Šedivý úterní večer a Sophie stojí před svou pračkou.

Účet za elektřinu je stále rozložený na kuchyňském stole, čísla zakroužkovaná červeným fixem. Do bubnu vkládá směs sportovního oblečení, džínsů a oblíbenou halenku své dcery, krátce se podívá na displej… a rozhodně zmáčkne dvacet stupňů. Už ne standardní program na čtyřicet nebo šedesát stupňů, ale studené praní. Dříve by se k tomu nikdy neodhodlala. Teď to vnímá skoro jako malý revoluční čin proti rostoucím cenám a přetíženému světu. Stiskne start, naslouchá tichému hučení a přemýšlí: opravdu to funguje, nebo si to všichni jen navzájem namlouvají? O pár minut později se kuchyní šíří svěží, čistá vůně. Něco nesedí s tím, čemu jsme celá léta věřili.

Proč se studené praní najednou začíná zdát běžné

Stále více domácností pere své prádlo na třicet stupňů nebo chladněji, a už to není žádná okrajová záležitost. Rozhovor u kuchyňského stolu se méně točí kolem toho, který prací prostředek „voní skvěle“, a více o tom, kolik energie jedno praní spolkne. Kde dříve bylo šedesát stupňů neoddiskutovaným standardem, pomalu se škála posouvá směrem ke studenému praní. Ne pouze kvůli módním přesvědčením, ale především díky kombinaci nutnosti a zvědavosti. Lidé zjišťují, že jejich prádlo je stále čisté. A to přináší podivnou formu úlevy.

Novější evropské studie ukazují, že značná část emisí CO₂ z praní pochází z ohřevu vody. V Česku to energetické společnosti vidí odražené v číslech: pračky běží kratší dobu a na nižší teploty. Domácnosti, které přejdou na studené praní, ušetří ročně několik set až tisíc korun na elektřině. Zní to jako málo, dokud si neuvědomíte, že téměř každá rodina pere několikrát týdně. Přibližně třetina mladých lidí do pětatřiceti let přímo říká, že své oblečení pere „téměř vždy“ nastu­deno. Není to trend, je to tichý posun ve zvyklostech.

Logika je jednoduchá. Moderní prací prostředky jsou navržené tak, aby fungovaly při nízkých teplotách. Obsahují enzymy, které se právě aktivují kolem dvaceti až třiceti stupňů, ne při vyvařování. Prádlo se proto vyčistí dokonale, zatímco látka se opotřebovává méně. Bavlna vybledne pomaleji, guma vydrží déle, potisky zůstávají hezčí. Studené praní se najednou ukazuje být dobré nejen pro váš účet za elektřinu, ale i pro váš šatník. Stará představa, že „teplé znamená hygienické“, pomalu začíná váznout. A jakmile jednou přejdete, málokdy se vrátíte zpátky.

Jak bezpečně přejít na studené praní už dnes

Chcete-li začít se studeným praním, nemusíte hned úplně měnit všechny návyky. Začněte s „bezpečnou“ kategorií: trička, mikiny, džíny, sportovní oblečení bez silných skvrn. Zvolte dvacet nebo třicet stupňů a běžný bavlněný nebo ekologický program. Používejte prací prostředek, který je výslovně vhodný pro nízké teploty, nejlépe tekutý. Rozpouští se v studené vodě rychleji než prášek. Po vysušení se vědomě podívejte na své prádlo: cítí se svěží, vypadají barvy živě, voní neutrálně? Po pár úspěšných kolech důvěra naroste sama od sebe. Tak se studené praní nestane vzrušující, ale prostě obyčejné.

Klasická chyba je chtít hned prát všechno nastudeno, včetně kojeneckých textilií, ložního prádla od nemocných dětí nebo silně zašpiněného pracovního oblečení. Tam klidně zůstaňte selektivní. Některé věci prostě vyžadují teplejší program, a to je v pořádku. Buďme upřímní: nikdo dokonale nedodržuje všechny pokyny na etiketách. Důležité je, abyste šli z šedesáti stupňů dolů na třicet, když je to možné. Tip: v prádelně si pověste malý seznam se třemi sloupci – „Vždy horké“, „Může být vlažné“ a „V pohodě studené“. Po pár týdnech se na něj už téměř nedíváte a děláte to podle pocitu.

Mnoho lidí má pochybnosti o vůni a hygieně. Jeden odborník na praní, se kterým jsem mluvil, k tomu řekl:

„Studené praní není špinavé; špatné větrání a příliš plný buben, to je špinavé.“

Větrejte svou prádelnu, nechávejte dvířka bubnu pootevřená a vyndávejte mokré prádlo co nejrychleji. Tak se vyhnete té zatuchlé vůni, které se všichni obávají. Je chytré zavést si pár malých rutin:

  • Nechávejte zásuvku a dvířka otevřená po každém praní.
  • Nepoužívejte více pracího prostředku, než je nutné, raději o trochu méně.
  • Jednou za měsíc spusťte teplý program bez prádla, pouze s trochou sody nebo čističem na pračku.
  • Oddělujte opravdu špinavé sportovní oblečení nebo ručníky a občas jim dopřejte teplejší program.
  • V případě pochybností přidejte hygienický přípravek pro nízké teploty.

Co studené praní dělá s námi, naším oblečením a naší budoucností

Studené praní sahá dál než tlačítko na pračce. Dotýká se toho, jak zacházíme se svými věcmi. Oblečení, které se opotřebovává pomaleji, nosíte déle. Skvrny, které se „nevypečou“ horkou vodou, můžete odstranit i později. Pár džínsů, které si udrží barvu, se i po dvou letech stále zdají „dost dobré“ na nošení. Tak se posouvá hranice toho, kdy něco vnímáme jako „opotřebované“. Nevědomky si trochu méně rychle vybíráme nové kousky. Jeden jednoduchý prací rituál najednou ovlivňuje celý váš oděvní cyklus.

Všichni známe to lehké špatné svědomí, když pračka běží znovu, aniž bychom o tom vlastně přemýšleli. Studené praní najednou usnadňuje být trochu vědomější, aniž by to bylo komplikované. Nevyžaduje to žádnou drahou investici, žádný nový přístroj, jen jinou volbu na stejném zařízení. To je možná nejsilnější důvod, proč stále více domácností přechází: cítí se to zvládnutelné. Nemusíte přeorganizovat celý svůj život, abyste přesto něco změnili.

Přesto to mnohé trochu hlodá. Co když skvrna nezmizí? Co když ručníky zůstanou zatuchlé? To jsou oprávněné otázky, na které dostanete odpověď, pouze když to skutečně zkusíte a postupně přizpůsobíte. Některé rodiny mají jeden den v měsíci vyhrazený na horké praní povlečení a ručníků a zbytek perou nastudeno. Jiné standardně perou nastudeno, ale při nemoci nebo alergiích zvolí teplejší program. Vzniká pružnější prací chování, méně dogmatické než dřív. To je možná ten nejnadějnější vývoj: že se odvážíme experimentovat se zvyky, které byly celá léta samozřejmé.

Kdo ví, možná za pár měsíců řeknete příteli nebo kolegovi, že „perete skoro všechno nastudeno“, aniž by to znělo divně. Možná se pak dočkáte té ohromené reakce, která je stále tak rozpoznatelná: „Ale stane se to vůbec pořádně čisté?“ A možná zjistíte, že odpověď už nečerpáte z brožury, ale z vlastní zkušenosti. Tam často začíná skutečná změna: ne při kampani, ale při prvním, téměř váhavém kliknutí na dvacet stupňů. Praní běží, čísla na účtu za elektřinu pomalu klesají, vaše oblečení vydrží déle. A aniž to někdo vidí, něco se mění v té malé prádelně.

Stane se moje prádlo opravdu pořádně čisté při studeném praní?

Ano, u běžně zašpiněného prádla. Moderní prací prostředky jsou vyvinuté tak, aby byly účinné již při dvaceti až třiceti stupních, zejména proti potu, kožnímu mazu a lehčím skvrnám.

Co mám dělat s ručníky a ložním prádlem?

Ty můžete také často prát na třicet stupňů, pokud je necháte řádně vyschnout a udržujete pračku čistou. Mnoho lidí si ale volí teplejší program každý druhý týden.

Zmizí bakterie a roztoči stále?

V citlivých situacích (alergie, nemoc, kojenecké textilie) je teplejší program stále rozumný. Pro každodenní praní je dobré sušení a větrání minimálně stejně důležité jako teplota.

Nesmrdí moje prádlo rychleji zatuchlinou při nízké teplotě?

To se děje především, když je buben příliš plný, praní leží mokré příliš dlouho, nebo je pračka špinavá. Nechávejte dvířka otevřená, vyndávejte prádlo včas a občas pračku vyčistěte.

Které prací prostředky fungují nejlépe při studeném praní?

Volte raději tekutý prací prostředek, kde je uvedeno, že je vhodný pro nízké teploty. Případně můžete přidat speciální přípravek pro sportovní oblečení nebo tvrdošíjné pachy.

Author

  • Dana Makrlíková je jednou z nejoblíbenějších českých mediálních tváří v oblasti praktických rad pro dům a zahradu. Ve své práci mistrně kombinuje profesionální novinářský přístup s hlubokými odbornými znalostmi zahradnictví. Dlouhá léta působila jako moderátorka zpráv na předních televizních stanicích jako Prima nebo Nova. Její vášeň pro přírodu ji však dovedla k rozhodnutí získat druhé vzdělání v oboru zahradní a krajinné architektury, čímž svou vášeň proměnila v plnohodnotnou profesi.

    Dnes je autorkou a tváří populárních televizních pořadů, jako jsou Mistři zahrad nebo Polopatě. Kromě televizní tvorby vede svou vlastní společnost Zahrady od Dany, která se specializuje na projektování a realizaci soukromých zahrad na klíč. Dana je známá především svými praktickými radami „pro obyčejné lidi“ – radí, jak vybrat rostliny, které rostou téměř samy, sdílí osvědčené triky pro péči o pokojovky a přináší sezónní tipy na prořezávání či dekorace. Její rady jsou vždy srozumitelné, praktické a snadno použitelné pro každého nadšence.


Přejít nahoru